Pohyby země po japonském zemětřesení jsou patrné i z vesmíru
Jedním z neocenitelných pomocníků při organizování záchranných akcí a pomoci po zemětřesení v Japonsku 11. března se staly družicové snímky. Vědci ESA nyní využívají radarů ve vesmíru ke zlepšení našich znalostí o tektonických událostech.
Vědci se zaměřili na získání co největšího množství dat z pokročilého radaru na družici ESA Envisat, aby byly získány co nejpřesnější mapy deformací povrchu způsobené zemětřesením deváté magnitudy.
Srovnávané radarové snímky přitom byly pořízené 19. února a 21. března: vědci z Laboratoře tryskových pohonů (Jet Propulsion Laboratory) NASA na nich odhalili posun východního pobřeží ostrova Honšú o 2,5 metru směrem na východ a dolů.
Stejná data z družice Envisat použili vědci z italského Národního institutu geofyziky a vulkanologie (Istituto Nazionale di Geofisica e Vulcanologia) a dospěli ke stejným závěrům: zemská kůra se posunula, na některých místech až o 2,5 metru.
Tyto výsledky, které pokrývají studium 800 kilometrů dlouhého pásu nad městy Sendaj a Tokio, ukazují na pohyb zemského povrchu velmi daleko od epicentra (označené červenou hvězdičkou na horní obrázku) v Tichém oceánu.
Komplexní technika je mezi vědci známá jako InSAR (Synthetic Aperture Radar Interferometry). Kombinuje snímky z doby před nějakou událostí a po ní: záběry přitom musí být ze stejného místa. Metodou se dá dosáhnout srovnání pohybu povrchu s přesností na milimetry.
Analýzy přitom mohly proběhnout až nyní, protože oběžná dráha družice Envisat kopíruje svoji předchozí trajektorii každých třicet dní. Takže po snímku oblasti pořízeném 19. února (tedy před zemětřesením) přelétal Envisat nad stejnou oblastí a ve shodné poloze znovu až 21. března. Družice přitom pokračuje v intenzivním snímkování, aby mohla být vyhodnocena situace v celé oblasti.
Do radarového sledování Japonska se přitom zapojuje ještě jedna družice ESA. Je to satelit ERS-2, která má letos po šestnácti letech produktivní práce zakončit svoji misi. Jeho dráha byla přitom dle plánu (aniž by kdo tušil, co se stane v Japonsku) počátkem měsíce změněna tak, že nad povrchem prolétá nikoliv s cyklem 35 dní, ale s pouhými třídenními rozestupy.
Opakování ve třídenních intervalech ovšem znamená, že není sledovaný celý povrch Země, ale jen některé oblasti – což se týká i Japonska, kde se přelety uskutečňují severně od města Sendaj. Detailní sledování oblasti přitom začalo až po zemětřesení s cílem sledování následných otřesů. Vědci tato data nyní zpracovávají.
Japonská katastrofa znamená, že poprvé několik kosmických agentur (ESA, německá DLR a japonská JAXA) si navzájem otevřeně vyměňuje data získaná radary SAR s cílem sledovat tektonické procesy. Děje se tak v rámci iniciativy GeoHazard Supersites, která je koordinována Skupinou pro pozorování Země.
Tato iniciativa podporuje mezinárodní úsilí a upevňuje spolupráci mezi kosmickými agenturami, poskytovateli dat přímo v terénu a koncovými uživateli pro další pochopení geologických rizik.
Iniciativa otevírá vědcům přístup k terénním i kosmickým datům, včetně historických dat z více než dvacetiletého pozorování.
Spolupráce a zapojení všech dostupných kosmických i pozemních dat je nejlepší cestou k dosažení pokroku ve vyhodnocování budoucích zranitelných míst zatímco probíhá rekonstrukce.
