Pokračuje testování padáků pro misi ExoMars

Evropský rover Rosalind Franklinová a ruská přístrojová platforma Kazačok budou již záhy dokončeny. Následně mají být uloženy do sestupového modulu a připojeny k modulu transportnímu, který jim bude zajišťovat veškerý meziplanetární servis po vypuštění raketou Proton z kosmodromu Bajkonur.

Sestupový modul potřebuje dva padáky – každý se svým vlastním výtažným padáčkem – které mají pomoci zařízení snížit rychlost před přistáním. Po odhození padáků bude rychlost sestupu taková, že má být snadné pro brzdicí motory bezpečně dopravit přistávací plošinu s roverem na povrch Marsu. Celá sekvence od okamžiku vstupu do atmosféry po přistání bude trvat jen šest minut.

V rámci nezbytných testů před startem bylo připraveno několik ostrých zkoušek padáků, které se uskutečnily na základně Esrange provozované švédskou SSC (Swedish Space Corporation). První proběhl v loňském roce a demonstroval úspěšné rozložení a naplnění hlavního padáku při testu z výšky 1,2 km, kdy došlo ke shozu z helikoptéry. Padák má průměr 35 metrů, což z něj činí největší kdy použitý padák při misi na Mars.

Dne 28. května letošního roku pak byla sekvence rozložení všech čtyř padáků poprvé testovaná při shozu z výšky 29 kilometrů (došlo k němu ze stratosférického balónu). Zatímco vypouštěcí mechanismus byl aktivován korektně a celá sekvence proběhla, oba vrchlíky hlavních padáků byly poškozeny.

Po inspekci hardware byla přijata opatření, která měla za cíl zabránit příště v podobném poškození padáků a jejich vaků. Vše tak bylo připraveno na další výškový test, který proběhl 5. srpna. Tentokrát byl zaměřený na velký padák o průměru 35 metrů.

Předběžné vyhodnocení dat ukazuje, že úvodní kroky proběhly dle očekávání, ovšem před plným rozevřením vrchlíku bylo zaznamenáno jeho poškození. A to podobné jako při předchozích zkouškách. Důsledkem bylo, že testovací modul sestupoval brzděný pouze výtažným padákem.

„Je pro nás zklamání, že změny designu po anomálii z minulého testu nepomohly v úspěšné realizaci druhé zkoušky. Nyní ovšem už problému plně rozumíme a jsme připraveni chybu před startem v příštím roce opravit,“ vysvětluje vedoucí projektu ExoMars v ESA Francois Spoto.

Veškerý hardware, videosekvence a získaná telemetrie byly zajištěny a nyní prochází podrobným rozborem. Analýza by měla odhalit hlavní příčinu anomálie. Díky tomu budou týmy schopné provést další modifikace, které jsou nezbytné před provedením dalších testů.

Další výškový test prvního hlavního padáku by měl proběhnout před koncem letošního roku. Další kvalifikační pokus s druhým hlavním padákem je pak očekávaný na počátku roku 2020.

Souběžně začaly týmy řešit možnost výroby dalších testovacích verzí padáků a provedení pozemních simulací, které by měly napodobit dynamiku rozkládání padáků. Pro provádění výškových testů plného rozsahu totiž není mnoho příležitostí.

Navíc k běžné výměně informací mezi odborníky ESA a NASA proběhne již příští měsíc společný workshop specialistů na padákové systémy pro Mars, kde budou sdílené zkušenosti.

„Dostat se k Marsu a především přistát na něm je velmi obtížné,“ vysvětluje Francois Spoto. „Jsme odhodláni letět se systémem, který bezpečně dopraví náš náklad na povrch Marsu, aby bylo možné bezpečně provést tuto unikátní vědeckou misi.“

Mise by měla odstartovat v okně od 25. července do 13. srpna 2020, přičemž k Marsu dorazí v březnu 2021. Po sjetí z povrchové platformy se vydá rover Rosalind Franklinová na průzkum povrchu Marsu. Zde bude pátrat po geologicky zajímavých místech a na nich vrtat pod povrch. Z odebraných vzorků se pak bude pokoušet zjistit, zdali kdy na naší sousedské planetě existoval život.

Rover nyní probíhá závěrečnými etapami dokončování ve firmě Airbus Defence and Space v britském Stevenage. Zanedlouho začne testovací kampaň v Airbus Toulouse ve Francii. Souběžně s ním prochází finálními zkouškami v Thales Alenia Space ve francouzském Cannes další hardware mise, a to přeletový modul, sestupový modul a přistávací platforma. Počátkem roku 2020 bude rover integrovaný s touto zbývající částí mise.

Program ExoMars je společným podnikem ESA a Roskosmosu. Kromě mise chystané ke startu v roce 2020 jej tvoří ještě sonda TGO (Trace Gas Orbiter), která byla vypuštěna v roce 2016. TGO krom získávání cenných vědeckých dat slouží též jako retranslační stanice pro rover NASA Curiosity a modul InSight. Ve stejné roli bude sloužit i pro misi chystanou ke startu v příštím roce poté, co v březnu 2021 přistane na povrchu planety.