Ledové proudy Kangerdlugssuaq

Poslední snímky družice se zaměřují na měnící se ledovce

8 červenec 2011

Některé z posledních snímků družice ESA ERS-2 odhalují rychle se měnící ledovce v Grónsku. Během posledních dnů své aktivní činnosti nám tento satelit-veterán přinesl několik záběrů na ledovec Kangerdlugssuaq a na něj navazující ledové proudy.

Předtím, než družice ESA ERS-2 6. července odešla do výslužby, přešla na novou oběžnou dráhu: z ní je schopná pořizovat záběry stejné pozemní oblasti s odstupem tří dnů, zatímco dříve pracovala v 35denním cyklu.

Snímky ledovce Kangerdlugssuaq ve východním Grónsku byly získané od března do května 2011. Ukazují, že proud ledu postupuje konstantní rychlostí zhruba 35 metrů za den.

Pak, někdy mezi 19. a 22. květnem, se velký kus ledu o ploše devět kilometrů čtverečních odlomil a dále „rozmělnil“ na menší kry.

Informace z této části mise ERS-2, označované jako „ledová fáze“, jsou důležité pro studium formování pobřeží, tektonických pohybů, mořského ledu nebo růstu plodin.

Kangerdlugssuaq glacier
Ledovec Kangerdlugssuaq

Při srovnání se snímky Kangerdlugssuaqu pořízenými sesterskou družicí ERS-1 už v roce 1992 odhaluje, že hrana ledovce ustoupila o pět kilometrů během posledních devatenácti let. Souběžně bylo zaznamenáno také celkové ztenčování vrstvy ledu.

„Data ukazují na pokračující zrychlování tání a ústup ledovců jak v Grónsku, tak v Antarktidě. Bezesporu jde o jedny z nejdůležitějších stop týkajících se klimatických změn, které byly získané pomocí kosmických prostředků,“ uvádí profesor Andrew Shepherd z britské University of Leeds.

Družice ERS-2 (European Remote Sensing) byla vyslána na oběžnou dráhu v dubnu 1995 a strávila tak aktivní prací více než šestnáct let. Její plánovaná životnost přitom byla tři roky.

Hlavním přístrojem družice je radar SAR (Synthetic Aperture Radar), který je schopen zobrazovat zemský povrch v prakticky jakémkoliv počasí nebo světelných podmínkách.

Družice ERS-2 také provedla měření ozónu, mořských vln nebo vytvořila teplotní mapu oceánů.

„Teď když je ERS-2 ve výslužbě, není žádný aktivní nebo plánovaný satelit schopen provádět některá pozorování, například studovat ledovcové proudy,“ vysvětluje vědecký koordinát „ledové fáze“ mise ERS-2 Marcus Engdahl.

„Díky tomu budou mít data získaná družicí ERS-2 během závěrečných měsíců práce pro vědeckou komunitu mimořádnou hodnotu.“

ERS-2 a Petermannův ledovec

Petermannův ledovec

V srpnu 2010 se od Petermannova ledovce v severozápadním Grónsku oddělil ledovec o ploše 245 kilometrů čtverečních. Tuto vzácnou událost sledovala další družice ESA – Envisat.

Díky technologii InSAR schopné detekovat pohyby s přesností na centimetry nyní nově získané snímky z ERS-2 ukazují, že oddělování ker od Petermannova ledovce ještě nemusí být u konce.

Výzkumník z programu ESA Support To Science Element, doktor Noel Gourmelen, vysvětluje, že družice ERS-2 odhalila „prudké pohyby vrcholku Petermannova ledovce, který kopíruje pohyby oceánů. Zbytek ledovce přitom zůstává relativně v klidu, což by nasvědčovalo tomu, že vrchní část ledovce odpovídající zhruba polovině plochy výše uvedeného je již částečně oddělena.“

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.