Přesné zaměření zdrojů skleníkových plynů
S narůstajícím podílem skleníkových plynů, které způsobují změnu klimatu, je čím dál důležitější pochopit mechanismus toho, odkud tyto plyny přicházejí a jak se rozptylují v zemské atmosféře. Aktuální kampaň v terénu ukazuje, že případné nové družice mají obrovský potenciál na tuto otázku odpovědět.
Mise CarbonSat je totiž jedním ze dvou kandidátů na osmou družici z programu ESA Earth Explorer.
Mise má využít technologii spektroskopického hledání stop oxidu uhličitého a metanu, což jsou dva plyny se silným vlivem na skleníkový efekt. Cílem je vytvořit jejich mapu s co nejvyšším rozlišením. Mise může vést k lepšímu pochopení jak zdrojů vzniku, tak míst zániku atmosférického oxidu uhličitého a metanu.
A poprvé bychom také měli mít možnost zjistit, jaké množství jednotlivých plynů pochází z přírodních zdrojů, jako jsou třeba lesní požáry nebo tající permafrost, jaké množství je absorbováno rostlinami a kolik z objemu je důsledkem průmyslových činností nebo dalších lidských aktivit.
Kromě zlepšení našich znalostí o globálním koloběhu uhlíku se mise CarbonSat zaměří na bodové procesy například kolem měst nebo průmyslových oblastí.
Vysoce přesné rozlišení mise CarbonSat, která použije absorpční spektrometr, je inovativním přístupem pro měření skleníkových plynů.
Stejně jako kterákoliv jiná nová technologie dálkového průzkumu Země, musí být i tato důkladně otestována během leteckých kampaní s upravenými variantami přístrojů.
Nová snímkovací metoda CarbonSatu přitom byla nyní prověřena s pomocí leteckého přístroje nazvaného Mamap.
Ten byl vyvinutý Brémskou univerzitou ve spolupráci s Výzkumným střediskem pro geovědy GFZ. Používá extrémně přesnou spektroskopickou techniku sluneční absorpce, která je zcela totožná s technologií zamýšlenou pro CarbonSat.
Inovativní Mamap nesený na letadle měří atmosférický oxid uhličitý, přičemž se zaměřil na zdroje, jako jsou elektrárny nebo ventilační šachty z německých dolů.
Zatímco přístroj Mamap prováděl měření z uctivé výšky, druhé letadlo s jinou sadou senzorů letělo mnohem níže přímo skrze oblaka plynu a na místě provádělo srovnávací měření.
Výstupem z kampaně je zjištění, že variace v úrovních obou sledovaných plynů mohou být detailně pozorovány na dálku.
Koordinátor kampaní ESA Dirk Schüttemeyer k tomu dodává: „Mamap nám umožňuje pochopit potenciál inovativních metod sledování oxidu uhličitého a metanu, který nám může nabídnout družice CarbonSat.“
Výzkumnice mise CrabonSat Yasjka Meijerová pak upozorňuje: „Tento nový typ techniky dálkového pozorování s vysokým rozlišením může přinést zcela unikátní a významný pohled na budoucí systémy sledování koloběhu uhlíku.“
„Znamená totiž, že přímo z vesmíru budeme schopni rozeznat mezi přírodními zdroji a těmi, které vznikají jako důsledek lidské aktivity.“
Přístroj Mamap bude otestován ještě jednou během léta, a to v Kalifornii. Zde uskuteční měření jak nad pevninou, tak nad oceánem.
Seminář o nejnovějším vývoji na poli sledování skleníkových plynů z vesmíru se uskuteční od 5. do 7. května v technickém středisku ESA ESTEC v Noordwijku.
Kromě CarbonSatu studuje ESA ještě misi FLEX, která si klade za cíl kvantifikovat fluorescenci vegetace. Rozhodnutí o tom, který z těchto dvou projektů se stane osmou misí programu Earth Explorer, padne v příštím roce.
