Prodloužená pro kosmonauta ESA Andrého Kuiperse

Loď Sojuz připojená ke kosmické stanici.
28 únor 2012

Kosmonaut ESA André Kuipers zůstane na Mezinárodní kosmické stanici o více než měsíc déle, než bylo původně plánováno. Kromě plnění rutinních úkolů využije tento „přesčas“ k provádění vědeckých pokusů.

Partneři projektu ISS souhlasili s prodloužením pobytu této expedice na oběžné dráze poté, co bylo nutné odložit start nejbližší dopravní lodi Sojuz s čerstvou posádkou na palubě.

Rutinní testy totiž odhalily problémy s původní lodí Sojuz, kterou tak je nutné nahradit. Novým termínem návratu Andrého Kuiperse a jeho posádky na Zemi je nyní 1. červenec 2012 – takže nakonec na kosmické stanici zůstane déle, než šest měsíců.

Delší pobyt pro Andrého Kuiperse ovšem neznamená, že bude mít čas na nějakou přidanou práci: vědecký program a obsluha systémů stanice probíhají bez ohledu na to, který z kosmonautů je právě k dispozici.

Zásluhou odkladu v příletu dalších směn navíc bude ISS pracovat v režimu s pouze třemi kosmonauty déle, než je obvyklé.

Vědecké experimenty

Kosmické jídlo.

André Kuipers již nyní dokončil některé z plánovaných vědeckých aktivit. Například byl jubilejním desátým kosmonautem, který přímo na oběžné dráze držel speciální dietu SOLO, která má pomoci pochopit, proč lidem ve vesmíru řídnou kosti.

Pět dní také André jedl pouze třetinu soli oproti obsahu v normální stravě. Výsledky jeho měření a pozorování mají pomoci s pochopením stárnutí kostí na Zemi a stejně tak mohou být použité pro boj s některými nemocemi – například s osteoporézou.

André také provedl pokus DSC v evropském vědeckém zařízení Microgravity Science Glovebox, kdy sledoval změny teplot ve směsích různých kapalin.

Výsledky tohoto experimentu pomohou zlepšit počítačové modely, které používáme v ropném průmyslu.

André zaznamenává své mozkové vlny.

André také nedávno z kosmické stanice poslal fotografii, kdy má na hlavě něco, co silně připomíná koupací čepici. Jde však o komplexní síť elektrod měřících jeho mozkové vlny: součást experimentu Neurospat.

Kolega Don Pettit opatrně a pečlivě umístil na Andrého hlavu celkem 64 elektrod. Cílem měření je zjistit, zdali mozek provádí některé činnosti ve stavu beztíže jinak, než v podmínkách gravitace.

André také dokončil biologický pokus Roald2 s buňkami lidského systému imunity. Imunitní systém kosmonautů je totiž ve vesmíru méně efektivní, než na Zemi – a vědci se snaží zjistit, proč.

Buňky systému imunity odebrané dobrovolníkům na Zemi byly v určitých intervalech na kosmické stanici chemicky „zmraženy“. Vědci se nyní těší, až je budou moci prozkoumat po návratu na Zemi: doufají, že získají nové informace o tom, jak vlastně lidský systém imunity pracuje.

Mnoho dalších vědeckých pokusů ale ještě probíhá. A údržbářské práce pochopitelně na nikoho nečekají, takže André Kuipers se svými kolegy se má co otáčet, aby kosmická stanice pracovala bezvadně.

Pro případ velmi nepravděpodobné možnosti, že by André Kuipers vyšetřil nějaký volný čas, vědci na Zemi nelenili a už mu poslali seznam dalších možných aktivit a pozorování, které by bylo možné provést v případě, že se naskytne příležitost.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.