Prodloužená pro sondu Rosetta

Sonda Rosetta byla vypuštěna do vesmíru v roce 2004 a ke své kometě dorazila v srpnu 2014. Od té doby studuje její jádro a okolní prostředí plus jejich proměny v čase: kometa se totiž na své cestě kolem Slunce blíží k přísluní, jímž projde v srpnu. Po úvodním základním průzkumu přitom sonda 12. listopadu 2014 vysadila na povrch komety výsadkový modul Philae. Ten po 57 hodinách přešel do hibernace poté, co dokončil úvodní vědecká pozorování. Nedávno se ale probudil a znovu kontaktoval mateřskou sondu Rosetta.

Nominální mise sondy Rosetta byla financována do konce prosince 2015, ale vědecký programový výbor ESA se ve druhé polovině června rozhodl vydat formální souhlas s pokračováním mise po dobu dalších devíti měsíců. V té době se bude kometa opět vzdalovat od Slunce a sonda Rosetta nebude mít dostatek elektrické energie, aby mohla provozovat svoji sadu přístrojů efektivně.

„Jde o fantastickou zprávu pro vědu,“ uvedl projektový vědec mise Rosetta v ESA Matt Taylor. „Budeme schopni monitorovat útlum kometární aktivity s tím, jak se bude vzdalovat dál a dál od Slunce. A budeme mít možnost opět se přiblížit ke kometě, abychom mohli získat další unikátní data. Srovnáváním těchto detailních dat ‘předtím a potom’ budeme moci lépe pochopit to, jak se komety vyvíjejí během svého životního cyklu.“

Kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko proletí přísluním 13. srpna. V té době ji bude sonda Rosetta zkoumat z bezprostřední blízkosti už více než rok. Pokračování průzkumu komety v následujícím roce po průletu perihéliem nabídne vědcům lepší představu o tom, jak její aktivita roste a zase klesá při pohybu po dráze.

Další pozorování, která provede sonda Rosetta, nabídnou širší kontext k doplňujícím pozorováním komety ze Země. V současnosti je totiž kometa při pohledu ze Země velmi blízko Slunce, takže pozemní pozorování jsou velmi obtížná.

Protože se po průletu přísluním sníží aktivita komety, bude možné sondu přesunout znovu blíže k jádru. Následující série pozorování nám pak ukáže, jak moc se změnily vlastnosti komety po krátkém „letním období“.

A navíc možná bude příležitost k definitivní vizuální identifikaci přistávacího modulu Philae. Ačkoliv bylo ze vzdálenosti přes 20 km spatřeno několik „podezřelých“ míst, snímky pořízené z deseti kilometrů nebo ještě nižší vzdálenosti by nám měly nabídnout mnohem lepší pohled.

Během prodloužené mise pak tým využije zkušenosti získané dosavadním provozem sondy Rosetta k tomu, aby provedl některá nová a do jisté míry riskantní měření. Mezi nimi bude průlet nad noční stranou komety za účelem pozorování plazmy, prachu a plynu v této oblasti.

S tím, jak se bude kometa vzdalovat od Slunce, bude mít sluneční baterie využívající sonda čím dál méně energie k tomu, aby pracovala efektivně a bezpečně. Půjde o zopakování známé situace z června 2011, kdy byla Rosetta uložena na 31 měsíců do hibernace na nejvzdálenější části své cesty za kometou.

Navíc v říjnu 2016 se opět kometa i s doprovázející Rosettou znovu ocitnou při pohledu ze Země blízko Slunce – a řízení letových operací bude opět obtížné.

Navíc v té době bude Rosetta zřejmě prakticky bez pohonných látek, takže ukládat ji znovu do hibernace by příliš nedávalo smysl.

„Tentokrát bude na společné cestě s kometou nejlogičtějším způsobem zakončení mise navedení Rosetty na její povrch,“ vysvětluje letový manažer mise Rosetta Patrick Martin.

„Ale stále ještě je před námi hodně práce, než definitivně potvrdíme, že tento scénář konce mise je proveditelný. Nejprve budeme muset zhodnotit stav sondy po průletu přísluním a také to, jak si nadále povede v blízkosti komety. Pak si teprve začneme vybírat vhodnou lokalitu k dosednutí.“

Pokud k tomuto navrhovanému scénáři nakonec dojde, sonda bude navedena na trajektorii, po níž bude zhruba tři měsíce postupně klesat směrem k povrchu komety.

V této době budou pokračovat vědecké operace. Díky tomu by měly až do dosednutí získávat přístroje Rosetty unikátní data z bezprecedentní blízkosti u komety.

Jakmile ale sonda dosedne na povrch, je vysoce nepravděpodobné, že by byla schopna dalšího provozu a vysílání dat na Zemi. V inkriminovaném okamžiku tak skončí jedna z nejúspěšnějších průzkumných misí historie.