Průkopnická družice systému Galileo GIOVE-A ukončila svoji misi

Družice GIOVE-A v představách malíře.
3 červenec 2012

První družice systému Galileo pracují na oběžné dráze bezvadně, a tak bylo rozhodnuto ukončit práci průkopnického navigačního satelitu ESA GIOVE-A.

Experimentální družice GIOVE-A byla vypuštěna 28. prosince 2005: jejím hlavním úkolem bylo zajištění rádiových frekvencí vyhrazených pro systém Galileo Mezinárodní telekomunikační unií (International Telecommunications Union).

Stejně tak odzkoušela přímo za letu atomové hodiny a další vybavení pro systém Galileo. Například zkoumala radiační prostředí na středních oběžných drahách: ty totiž nikdy před tím žádná evropská mise nevyužívala.

ESA formálně ukončila misi GIOVE-A koncem června. A to ačkoliv družice je i nadále operační a provozuje ji hlavní kontraktor Surrey Satellite Technology Ltd. z britského Guildfordu. Cílem prodloužené mise je dále shromažďovat radiační data a informace o spolehlivosti GPS přijímače.

„Navrhovaná životnost družice GIOVE-A byla jen 27 měsíců, takže nepřetržitý provoz po dobu 78 měsíců je opravdu úctyhodný,“ uvádí manažer aktivit GIOVE v ESA Valter Alpe.

„V srpnu 2009 byl satelit přesunutý na odkládací oběžnou dráhu ve výšce zhruba 100 km nad nominální pracovní drahou ve vzdálenosti 23222 km od Země, aby uvolnit prostor pro ověřovací stanice systému Galileo.“

Lift off of Soyuz carrying GIOVE-A
Start rakety Sojuz s družicí GIOVE-A.

„První dvě z nich byly vypuštěné 21. října 2011 a pracují bez problémů, takže i když GIOVE-A sloužil ESA zcela bezvadně, dnes již pro něj nemáme práci.“

Vyrobený v rekordně krátkém čase firmou SSTL, GIOVE-A nese rubidiové atomové hodiny, které mají maximální odchylku tří sekund za milión let.

Dne 27. dubna 2008 se do vesmíru vydala družice GIOVE-B, tentokráte postavená konsorciem pod vedením firmy Astrium. Ta nese ještě přesnější pasivní vodíkové hodiny, které mají maximální odchylku jediné sekundy za tři milióny let, stejně jako druhé rubidiové hodiny. Kvůli zálohování nesou operační družice Galileo dva páry každých z těchto hodin.

GIOVE-A mated with Fregat launcher upper stage
Družice GIOVE-A připojená k hornímu stupni Fregat.

Mise experimentální a reálné se liší také v parametrech. Satelity GIOVE používaly modifikované existující platformy: GIOVE-A byl odvozený z prototypu geostacionární minidružice, zatímco GIOVE-B z francouzské platformy Proteus používané pro mise dálkového průzkumu Země.

Naproti tomu operační satelity Galileo jsou postavené na zcela nové platformě, která byla vyvinuta speciálně pro vysokou spolehlivost. Aneb předpokládá se, že během zamýšlené dvanáctileté operační činnosti budou v nouzovém režimu maximálně několik dní. A to díky svému robustnímu designu založeném na přenastavitelné zálohovatelnosti.

Přitom i když vejdou do „středního bezpečnostního režimu“, budou družice pokračovat ve vysílání navigačního signálu – ačkoliv bez jeho obvyklé garance.

GIOVE-B in orbit (artist's impression)
GIOVE-B na oběžné dráze.

GIOVE-B má plánovanou životnost padesát měsíců (a pokračuje v činnosti). Počítá se s jeho využitím pro testy přesné kalibrace, které budou letos v létě provedené s dvěma prvními družicemi systému Galileo.

Následně bude v průběhu září odmanévrovaný na odkládací oběžnou dráhu: tentokrát zhruba 300 km nad nominální. V tomto okamžiku skončí i mise GIOVE-B.

„Počátkem října vypustíme raketu Sojuz z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně další dvě družice Galileo,“ dodává Valter.

„Půjde o důležitý krok vpřed, protože právě čtyři aktivní družice jsou minimálním požadavkem pro uskutečnění navigačních měření. Testování systému Galileo se tak bude moci posunout vpřed.“
Následující série plně operačních satelitů Galileo je již nyní vyráběna společnostmi OHB (Německo) a SSTL. První navigační služby Galileo by měly být dostupné v roce 2014.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.