Průkopnická mise Philae splnila před hibernací úkoly

Poté, co výsadkový modul zmizel mateřské sondě z dohledu (a přímé rádiové komunikace) v pátek 14. listopadu 2014 v 9:58 h GMT (10:58 h středoevropského času), byl s ním obnovený kontakt ve 22:19 h GMT (23:19 h středoevropského času) stejný den. Nejprve byl signál kolísavý, ale rychle se stabilizoval a zůstal velmi silný až do 0:36 h GMT (1:36 h středoevropského času) následujícího dne.

Mezitím výsadkový modul odeslal všechna data o svém stavu stejně jako vědecká data z přístrojů, mezi nimiž byly ROLIS, COSAC, Ptolemy, SD2 a CONSERT. To doplnilo měření plánovaná pro závěrečnou část povrchových experimentů.

Krom toho byl modul zvednutý o zhruba 4 cm a pootočený o 35 stupňů, což by mělo pomoci jeho slunečním bateriím získávat více energie. Ovšem ve chvíli, kdy byla vědecká data odesílaná na Zemi, energie modulu Philae rychle klesala.

„Byl to velký úspěch a celý tým je nadšený,“ uvedl manažer mise výsadkového modulu z německého letecko-kosmického střediska DLR Stephan Ulamec. Ten sledoval vývoj týkající se modulu Philae v německém středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre) v Darmstadtu.

„Navzdory neplánované sérii tří dosednutí na povrchu komety, všechny přístroje pracovaly a nyní se zdá, že jsme dostali vše.“

Navzdory nepřízni osudu – ani přítlačná tryska, ani automatický harpunový kotvící systém nepracoval – se Philae po prvním kontaktu s kometou dvakrát odrazil a zastavil se až ve stínu útesu. To bylo ve středu 12. listopadu v 17:32 h GMT (následně ještě signálu trvalo skrze retranslační stanici Rosetta 28 minut, než dorazil na Zemi).

Dále pokračuje hledání místa, kde modul Philae nakonec skutečně přistál: nyní jsou důkladně analyzovány snímky s vysokým rozlišením pořízené mateřskou sondou Rosetta. V mezičase ovšem výsadkový modul odvysílal dechberoucí snímky svého okolí.

Zatímco snímky ze sestupu ukazují, že povrch komety je pokrytý prachem a zrnky písku o velikosti od několika milimetrů do řádově metrů, panoramatické záběry zachycují vrstvené stěny s mnohem pevnějším materiálem. Vědecké týmy nyní studují data z modulu, aby zjistily, zdali se vrtné soupravě na palubě Philae podařilo odebrat nějaké vzorky.

„Stále doufáme, že v pozdější fázi mise, třeba až se dostaneme do větší blízkosti Slunce, bude modul dostatečně osvětlený, získá potřebné množství energie a podaří se nám obnovit spojení,“ dodává Stephan Ulamec.

Odteď totiž není další komunikace možná: obnovit ji lze jen v případě, že sluneční paprsky dopadnou na solární panely a budou zároveň schopné vygenerovat dostatek energie na probuzení sondy. Možnost, že se tak stane, se zvýšila poté, co řídicí středisko vydalo příkaz k natočení těla modulu Philae. Právě na něm jsou umístěné sluneční baterie. To by mělo zajistit větší osvětlení panelů.

Nejbližší komunikační „okno“ začíná 15. listopadu zhruba v 10:00 h GMT (11:00 h středoevropského času). Mateřská sonda Rosetta bude naslouchat, zdali se nějaký signál neobjeví – a bude tak konat při každém přeletu místa dosednutí Philae. A to vždy v době, kdy bude nad obzorem. Když ale vezmeme v potaz velmi nízký přísun elektrické energie ze slunečních baterií v této době, tak je kontakt s přistávacím modulem v dohledné době nepravděpodobný.

Mezitím se sonda Rosetta začne vracet zpět na svoji dráhu ve vzdálenosti 30 km od komety.

Na dráhu ve vzdálenosti 20 km se dostane 6. prosince a bude pokračovat ve studiu komety, která se postupně bude čím dál více probouzet k životu. Přísluním má proletět 13. srpna příštího roku.

V následujících měsících se má Rosetta začít vzdalovat od komety. Což ale neznamená, že ji bude studovat toliko z uctivé vzdálenosti: v plánu má sérii průletů; některé ve vzdálenosti pouhých 8 km od středu kometárního jádra.

Data získaná mateřskou sondou umožní vědcům sledovat krátkodobé i dlouhodobé změny, které probíhají na kometě. Ty mají pomoci najít odpověď na některé z klíčových otázek týkajících se vzniku naší Sluneční soustavy. Jak vznikla a jak se měnila? Jakou v tom sehrály roli komety? A jakou roli sehrály komety ve vývoji planet, v zanesení vody na Zemi a možná dokonce i života do našeho domova?

„Data z modulu Philae stejně jako ze sondy Rosetta mají potenciál naprosto překopat to, co dnes víme o kometách,“ uvádí projektový vědec mise ESA Rosetta Matt Taylor.

Letový manažer mise Rosetta v ESA Fred Jansen k tmu dodává: „Na konci tohoto divokého týdne se můžeme ohlédnout za historicky prvním měkkým přistáním na kometě. Byl to přitom opravdu historický okamžik pro ESA i její partnery. Nyní je navíc před námi ještě několik měsíců vědecké práce sondy Rosetta a při troše štěstí i probuzení modulu Philae z hibernace.“