Průlet u měsíce Phobos byl úspěšný

Povrch měsíce Phobos
4 březen 2010

Meziplanetární sonda Mars Express se minulou noc setkala s měsícem Phobos u planety Mars a hladce jej minula ve vzdálenosti pouhých 67 kilometrů: šlo o nejtěsnější průlet kdy vykonaný objektem vyrobeným lidskou ruku u tohoto zvláštního tělesa. Data získaná při průletu by měla pomoci odhalit původ nejen měsíce Phobos, ale také dalších měsíců „druhé generace“.

S měsíce Phobos totiž není něco v pořádku. Vypadá sice jako pevné těleso, ale měření provedená při předchozích průletech ukázala, že jeho hustota je nižší, než by odpovídalo kompaktnímu tělesu. Podle všeho musí být z 25 až 35 procent porézní. Planetární vědci se díky tomu domnívají, že měsíc je vlastně jen větší „hromadou suti“, která krouží kolem Marsu. Podobná hromada by se měla skládat z větších i menších balvanů, mezi kterými jsou pravděpodobně velké mezery – a to v místech, kde do sebe přesně nezapadají.

Noční průlet proběhl dostatečně blízko tak, aby poskytl vědcům dosud nejúplnější data o gravitačním poli měsíce Phobos. Sonda Mars Express se napojila na rádiový signál ze Země kolem 21:20 středoevropského času (20:20 UT). Rádiové oscilace na zemi jsou zhruba stotisíckrát menší, než na sondě, takže pro potřeby tohoto experimentu, který vyžadoval nejvyšší možnou přesnost, byl signál poslaný na Mars Express a následně sondou zpět do pozemních přijímačů.

Měsíc Phobos je pravděpodobně ve sluneční soustavě objektem druhé generace.

Rádiové vlny putovaly rychlostí světla, přičemž jim trvalo 6 minut a 34 sekund, než dorazily ze Země k sondě. Takže zpáteční cesta zabrala rádiovým vlnám 13 minut a 8 sekund. Při návratu zpět na Zemi byl signál silný a jasně čitelný. A to tak silný, že jej mohli monitorovat i radioamatéři: i když jejich vybavení není tak sofistikované, aby bylo schopné detekovat jeho drobné změny způsobené vlivem gravitace měsíce Phobos.

Nyní, kdy jsou všechna data posbíraná, může začít jejich analýza. Jako první se na jejich základě vědci pokusí odhadnout rozdíly v hustotě uvnitř celého měsíce. To nám pomůže odpovědět na otázku týkající se toho, kolik z vnitřní části měsíce Phobos je vlastně úplně prázdné. „Měsíc Phobos je pravděpodobně ve sluneční soustavě objektem druhé generace,“ vysvětluje Martin Pätzold z Universität Köln (Kolín nad Rýnem, Německo) a hlavní řešitel experimentu MaRS (Mars Radio Science). Druhá generace přitom znamená, že vzniknul na oběžné dráze až poté, co se zformoval Mars – nebyl tedy stvořen společně s mateřskou planetou ve stejném okamžiku. Ve sluneční soustavě přitom máme i další měsíce u jiných planet, o kterých se domníváme, že vznikly dodatečně: je to třeba Amalthea u planety Jupiter.

Photo mosaic of Phobos in super resolution
Snímkování začne při následujícím průletu

Ale ať je jeho přesný původ jakýkoliv, jedno je jisté: měsíc Phobos spěje k neodvratnému zániku, kdy se rozpadne na jednotlivé komponenty. Pomalu a nezadržitelně se blíží k Marsu a dříve nebo později jej gravitační síly roztrhají. „Skládá se z úlomků a na úlomky se zase rozpadne,“ říká Pätzold. V mezičase je ale zde a my jej můžeme studovat a zkoumat.

Průlet uskutečněný minulou noc byl jen jedním ze série dvanácti přiblížení sondy Mars Express k měsíci Phobos, které se uskutečňují v průběhu února a března 2010. Během dvou předchozích byl v činnosti palubní radar, který se pokoušel nahlédnout pod povrch měsíce a hledal zde odrazy od vnitřních struktur. Při následujících průletech bude zase v činnosti snímkovací kamera sondy Mars Express, která nám nabídne snímky jeho povrchu ve vysokém rozlišení.

Další informace

Aktualizace týkající se pokračování průletů budou průběžně zveřejňovány na blogu mise Mars Express.

Kontakty pro vydavatele:

Martin Pätzold
Principal Investigator of the Mars Radio Science (MaRS) experiment
Universität Köln, Germany
Email: mpaetzol@uni-koeln.de

Olivier Witasse
ESA Project Scientist Mars Express
ESTEC, The Netherlands
Email: owitasse@rssd.esa.int

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.