První aplikace z družice Sentinel-2A

Družice Sentinel-2A byla vypuštěna z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně 23. června. Jde o druhý satelit z evropského programu pro monitorování životního prostředí GMES/Copernicus.

Multispektrální kamera bude „krmit“ aplikace pro monitorování zemského pokryvu v oblasti zemědělství, vnitrozemských a pobřežních vod a mapování zemského pokryvu.

Na akci v italském Miláně odborníci mající přístup k prvním snímkům z mise Sentinel-2A diskutovali, jaké všechny operační a vědecké aplikace z těchto dat mohou těžit.

„Evropští občané, politici, podnikatelé a mezinárodní vědecká komunita budou významně těžit z této druhé mise programu GMES/Copernicus. Její snímky nám pomohou zlepšit kvalitu života, stejně jako ochránit životní prostředí,“ uvádí vedoucí oddělení GMES/Copernicus při Evropské komisi Mauro Facchini.

Alan Belward ze Společného výzkumného střediska (Joint Research Centre) a Ana Maria Ribeiro de Sousa z Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency) představili první příklady toho, jak může být zemský pokryv hodnocený a sledovaný za použití dat z družice Sentinel-2A.

Detekováním změn zemského pokryvu nebo vodní hmoty v průběhu času může Sentinel-2A pomáhat udržitelně řídit přírodní zdroje.

Kromě monitorování změn ve vodní hmotě je mise také zaměřena na sledování kvality vody. To zdůraznil Dimitry Van der Zande z Belgického královského institutu přírodních věd (Royal Belgian Institute of Natural Sciences).

Informace o kvalitě vody nejsou užitečné jen pro aplikace týkající se spotřeby vody, ale mohou pomoci stanovit, které oblasti jsou bezpečné či naopak nebezpečné pro plavce. Navíc představují přínos pro mezivládní instituce jako je Ramsarská úmluva, která využití dat pro celosvětové monitorování mokřin mezinárodní důležitosti.

Sledování změn lesů je dalším důležitým úkolem družice: může monitorovat tempo odlesňování, zalesňování nebo oblasti zasažené lesními požáry. Informace z družice Sentinel-2A mohou pomoci politiku i komerčním subjektům přijímat správná rozhodnutí o tom, jak co nejlépe řídit, chránit a udržovat naše důležité lesní zdroje.

Kamera mise Sentinel-2A pracuje ve třinácti spektrálních pásmech: od viditelného a blízké infračervené až po krátkovlnné infračervené, a to s různým rozlišením. Tím posunuje monitorování země na nejvyšší možnou úroveň. Jde totiž o první optickou misi dálkového průzkumu Země, která pracuje ve třech pásmech „červeného okraje“ spektra, což poskytuje klíčové informace o stavu vegetace.

Právě to demonstroval Pierre Defourny z Lovaňské univerzity v Belgii, který předvedl, jak jsou družice schopné rozlišovat mezi různými druhy plodin. Ukázal odlišnosti mezi slunečnicemi a kukuřicí na polích nedaleko francouzského Toulouse.

Dvoudružicová mise Sentinel-2 nám poskytne snímky v pravidelných pětidenních přeletových cyklech, kterých bude dosaženo po vypuštění sesterského satelitu Sentinel-2B v roce 2016. Tato krátká doba mezi přelety je důležité pro většinu aplikací, ale Frank Paul z University of Zurich zdůraznil její význam především při monitorování ledovců a v mapování jejich změn, zvláště pak úbytku.

Ačkoliv družice dosud není na operační oběžné dráze a ani není kalibrovaná tak, aby dodávala data nejvyšší kvality, již dnes nám její snímky nabízejí „ochutnávku“ toho, co přijde v blízké budoucnosti.

„Reakce uživatelské komunity je pozoruhodně pozitivní už v těchto úvodních fázích mise. Zvláště pak na kvalitu snímků ve vysokém rozlišení a na fakt, že jsou pořizovány ve třinácti spektrálních pásmech,“ poznamenává vedoucí kanceláře GMES/Copernicus v ESA Simon Jutz.

„Operační fáze mise přitom začne za dva měsíce. Až pak ukáže Sentinel-2A svůj plný potenciál.“