První data z ledovcové mise ESA

CryoSat-2 při měření síly ledu.
13 duben 2010

Družice ESA CryoSat-2 dodala svá první vědecká data jen několik hodin poté, co pozemní kontrola vyslala první příkaz k aktivaci sofistikovaného palubního radaru. CryoSat-2 byl vypuštěný 8. dubna a během kritických prvních dní na oběžné dráze si vede skvěle.

První evropská mise určená ke studiu proměn ledové pokrývky naší planety dosáhla oběžné dráhy jen několik minut po startu minulý čtvrtek. Tím pro řídící středisko ESOC (European Space Operations Centre) začala třídenní horečná aktivita. Středisko CryoSat-2 trvale monitoruje, aby byla jistota, že systémy družice i její náklad pracují normálně.

Družice CryoSat-2 odstartovala dne 8. dubna 2010 v 15:57 středoevropského času (13:57 UTC) na palubě rakety Dněpr z kosmodromu Bajkonur v Kazuachstánu. Nosič dodala firma Kosmotras. Signál potvrzující úspěšné oddělení od nosiče přišel o sedmnáct minut později z pozemní stanice Malindi v Keni.

Cryostat2 successfull launch
CryoSat-2 startuje!

V neděli 11. dubna ráno prohlásil letový ředitel ESA Pier Paolo Emanuelli, že formální startovací a úvodní kosmická fáze programu LEOP (Launch and Early Orbit Phase) je dokončena. „Družice je ve výborném stavu a tým střediska letových operací rychle vyřešil těch několik málo problémů, které se objevily. Bylo to velmi hladké navedení na oběžnou dráhu – přesně takové, jak jsme plánovali.“

Později v neděli byl poprvé zapnut hlavní přístroj mise SIRAL (Synthetic Aperture Interferometric Radar Altimeter). Právě v tom okamžiku také začal sbírat první data z radarových odrazů. První data byla získána v 16:40 h středoevropského času; zachytila a zpracovala je pozemní stanice ESA Kiruna.

„Zapnuli jsme SIRAL a pracoval ukázkově hned od spuštění. První data, která jsme pořídili, ukazovala antarktickou Rossovu ledovou bariéru. Je na nich nádherně vidět ledový příkrov stejně jako odrazy od spodních vrstev. Tyto fantastické výstupy hned v úvodní fázi letu musíme připsat tvrdé práci celé komunity tvůrců projektu CryoSat,“ říká hlavní řešitel CryoSatu, profesor Duncan Wingham.

First data received
Získali jsme první data!

Družice se nachází na polární dráze, na které se dostává až do výšky 88 stupňů severní šířky. Tím se dostává k zemským pólům blíže, než předchozí satelity pro pozorování Země. Tím pokrývá oproti předchozím misím navíc plochu 4,6 miliónů kilometrů čtverečních – tedy plochu větší, než mají dohromady všechny členské země Evropské unie.

Sofistikované přístroje CryoSatu-2 mají za úkol měřit změny v ledovém příkrovu v Grónsku a Antarktidě stejně jako v plovoucích ledovcích na polárních oceánech. Přesným měřením změn síly ledu pomocí CryoSatu-2 poskytne vědcům kritické informace potřebné pro pochopení toho, jakou roli hraje led v zemském systému.

„Mise ukazuje hodnotu mnohaměsíční intenzivní přípravy a výcviku, přičemž vlastní družice se jeví jako vysoce kvalitní zařízení s minimem problémů. Start a navedení na oběžnou dráhu byly téměř bezchybné a nyní již hledíme vstříc extrémně produktivní misi,“ uvádí projektový manažer mise CryoSat-2 v ESA Richard Francis.

ESA's ice mission
Ledovcová mise ESA.

S tím, jak byla úspěšně dokončena fáze LEOP, přichází na řadu několikaměsíční přebírací fáze mise CryoSat-2. Během ní budou systémy na palubě družice stejně jako pozemní zařízení optimalizována tak, aby poskytovala historicky nejlepší data o síle ledového příkrovu z vesmíru.

„Jsme nadšení z prvních kalibračních výstupů ze SIRALu. Data jsou nyní zpracovávána a jsou prakticky okamžitě k dispozici týmům organizujícím přebírání satelitu. Nyní optimalizujeme systémy pro zpracování dat a jejich výsledky zveřejníme hned, jakmile nashromáždíme dostatečné množství dat,“ uvádí letový manažer ESA mise CryoSat Tommaso Parrinello.

CryoSat-2 je významným úspěchem pro program pozorování Země: jde o třetí družici z řady Earth Explorer, která se dostala do vesmír. Všechny tři starty se uskutečnily v rozmezí jen o něco málo delším, než dvanáct měsíců. CryoSat-2 tak následuje misi GOCE (Gravity field and steady-state Ocean Circulation Explorer), která byla zahájena v březnu 2009, a SMOS (Soil Moisture and Ocean Salinity), která odstartovala v listopadu téhož roku.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.