První pozorování družicí Planck

První snímky družice Planck vypadají slibně

17 září 2009

Předběžně výsledky z mise ESA Planck, která má studovat vznik a počáteční vývoj vesmíru, naznačují, že kvalita získaných dat je excelentní. Což je dobrá zpráva pro plánované pozorování celé oblohy, které právě začalo.

Planck začal pravidelně pozorovat oblohu ze svého místa v druhém Lagrangově bodě v soustavě Slunce-Země (L2) od 13. srpna 2009. Do té doby byly přístroje sondy precizně kalibrované.

Mikrovlnná observatoř ESA Planck je první evropskou misí navrženou ke studiu kosmického mikrovlnného pozadí – reliktní radiace z doby Velkého třesku.

Po startu 14. května byly zahájeny prověrky zařízení družice souběžně s chlazením detektorů přístrojů. Detektory sledují kosmické mikrovlnné pozadí, jehož teplota se odlišuje o jedinou milióntinu stupně – což je zhruba totéž, jako kdybychom ze země chtěli sledovat tělesnou teplotu zajíce sedícího na Měsíci. Ke splnění tohoto úkolu musí být detektory Plancku ochlazeny na extrémně nízkou teplotu, která se velmi blíží absolutní nule (minus 273,15 stupňů Celsia nebo nula stupňů Kelvina).

Prověrka systémů družice, přebírka přístrojů a počáteční kalibrace byly dokončeny druhý týden v srpnu.

Planck skenuje oblohu

Přístroje observatoře detekovaly „první světlo“ 13. srpna, čímž začalo dvoutýdenní nepřetržité sledování oblohy. Provedeno bylo s cílem prověřit stabilitu přístrojů a jejich schopnost kalibrace během dlouhých období pozorování, kdy bude potřeba udržení vysoké přesnosti.

Pozorování bylo dokončeno 27. srpna, přičemž výsledkem se stala mapa složená z pruhů jednotlivých částí oblohy: každý z pruhů byl totiž sledovaný na jiné pracovní frekvenci observatoře Planck, kterých je celkem devět. Každá mapa má kruhový tvar a šířku zhruba patnáct úhlových stupňů. Jejich předběžná analýza ukazuje, že kvalita získaných dat je excelentní.

Rutinní operace započaly krátce po dokončení tohoto prvního průzkumu a pozorování nyní mají trvat nejméně patnáct měsíců bez přerušení. Přitom již po šesti měsících by měla být sestavená první mapa kompletní oblohy.

Během své plánované patnáctiměsíční životnosti by observatoř Planck měla získat dostatek dat pro nejméně dvě kompletní mapy oblohy. Abychom byli schopni plně využít potenciál a vysokou citlivost Plancku, budou data potřebovat delikátní zpracování a pečlivou analýzu. Odměnou by ale měl být skutečný poklad v podobě dat, která budou moci kosmologové a astrofyzici zpracovávat ještě desítky let.

Další informace jsou k dispozici v tomto pdf dokumentu o mezinárodní spolupráci na projektech Herschel a Planck.

Skrze odkazy na pravé straně je možné prohlédnout si další obrázky a informace o pozorováních observatoře Planck.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.