Radar na sondě ESA přináší přesvědčivý důkaz o dávném oceánu na Marsu

Takto mohl vypadat dávný oceán na severní polokouli Marsu.
6 únor 2012

Sonda ESA Mars Express přinesla přesvědčivý důkaz o tom, že část povrchu planety Mars kdysi pokrýval oceán. Pomocí radaru detekovala sedimenty věrně evokující oceánské dno, které doplňují již dříve známé břehy na planetě Mars.

Radar MARSIS byl zprovozněný v roce 2005 a od té doby sbírá cenná vědecká data. Jérémie Mouginot působící jednak na Institutu planetologie a astrofyziky v Grenoblu (Institut de Planétologie et d'Astrophysique de Grenoble, IPAG) a jednak na Kalifornské univerzitě ve městě Irvine společně se svými kolegy analyzoval data získaná za více než dva roky a zjistil, že severní planiny jsou pokryté materiálem s nízkou hustotou.

„Předpokládáme, že jde o sedimenty, možná dokonce bohaté na vodu,“ vysvětluje doktor Mouginot. „Jde o nový a velmi silný důkaz, že se zde kdysi nacházel oceán.“

Dávná existence oceánů na Marsu byla již dříve předpokládaná a útvary připomínající pobřeží byly předběžně identifikovány na snímcích z mnoha automatických sond. Dosud ale šlo o kontroverzní záležitost.

Nyní se pracuje se dvěma možnými scénáři. Jeden předpokládal existenci oceánu před zhruba čtyřmi miliardami let: tedy v době, kdy na planetě převládalo teplé období. Druhý počítal s oceánem před třemi miliardami let, kdy se část podpovrchového ledu v důsledku střetu s velkým tělesem rozpustila a vytvořila vodní strouhy, které pak odvedly vodu do níže položených oblastí.

Sonda Mars Express provádí radarový průzkum.

„Radar MARSIS dokáže nahlédnout pod povrch, takže nám umožňuje podívat se do hloubky šedesáti až osmdesáti metrů,“ doplňuje vedoucí týmu pro vyhodnocování radarových dat v IPAG Wlodek Kofman.

„Od povrchu až do této hloubky přitom vidíme stopy po sedimentech a ledu.“

Sedimenty odhalené radarem MARSIS jsou oblastmi s nízkou radarovou odrazivostí. Takovéto sedimenty jsou typické pro zrnité materiály s nízkou hustotou, které na původním místě erodovala voda. Následně je pak odnesla na místa, kde se usadily.

Objevený oceán ale představoval podle všeho pouze přechodnou záležitost. Během jediného miliónu let či dokonce ještě kratší doby voda, jak odhaduje doktor Mouginot, opět zmrzla a dostala se zpět do podzemí. Část se jí ovšem mezitím odpařila a obohatila atmosféru planety.

„Myslím, že oceán zde nebyl dostatečně dlouho pro to, aby mohl podpořit vznik života v jakékoliv podobě.“

Astrobiologové předpokládají, že pokud se mají pokusit najít stopy života, budou se muset věnovat ještě dávnější historii Marsu: tedy době, kdy voda na povrhu v kapalném stavu bývala po mnohem delší období.

Nicméně aktuálně zveřejněné informace představují jeden z dosud nejlepších důkazů, že v minulosti byla na povrchu Marsu velká kvanta vody v kapalném stavu. Zároveň představují další důkaz, že voda hrála významnou roli v geologické historii planety.

„Předchozí informace o vodě nám sonda Mars Express přinesla především díky snímkům povrchových útvarů stejně jako mineralogických dat nebo atmosféry. Nyní je tedy doplňují informace zpod povrchu,“ komentuje projektový vědec mise ESA Mars Express Olivier Witasse.

„Díky tomu jsme získali další dílek do celé složité skládačky. Hlavní otázka ale zůstává: kam se všechna ta voda vlastně poděla?“

Mars Express proto pokračuje v průzkumu.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.