Raketoplán STS-134 se vrátil z mise na kosmickou stanici

Endeavour a jeho šestičlenná posádka, včetně astronauta ESA Roberta Vittoriho, zahájila v neděli ráno po odletu od ISS přípravy na přistání. Závěrečná fáze manévru začala v 1:26 h GMT (3:26 h středoevropského času) a její kritickou částí se stal zážeh brzdících motorů o čtyři hodiny později, který navedl raketoplán na návratovou trajektorii vedoucí podél východního pobřeží USA.

Celková délka letu byla nakonec 15 dní 19 hodin a 14 minut, z čehož raketoplán Endeavour strávil téměř dvanáct dní připojený k Mezinárodní kosmické stanici.

Čtyři kosmické vycházky, které vykonala posádka raketoplánu Endeavour, znamenaly, že celková doba práce v otevřeném prostoru na výstavbu a servis stanice překročila hranici jednoho tisíce hodin.

Během mise také došlo poprvé k tomu, že na palubě kosmické stanice byli najednou přítomni dva kosmonauti z Itálie – a stejně tak šlo o poslední let Evropana na palubě kosmického raketoplánu.

Vývoj kosmické stanice

Hlavním úkolem letu byla instalace detektoru kosmického záření AMS-02 (Alpha Magnetic Spectrometer), který má ve vesmíru pátrat po stopách antihmoty a tajemné tmavé hmoty.

Ačkoliv AMS-02 není klíčovou součástí stanice, jedná se o poslední velkou komponentu, která byla na orbitální komplex dopravena na palubě raketoplánu.

Po tomto finálním letu raketoplánu Endeavour se plánuje už jen jedna výprava amerického kosmického letounu: Atlantis má realizovat misi STS-135 se čtveřicí astronautů na palubě během letošního července. Hlavním úkolem této mise bude doprava zásob a náhradních dílů na palubu ISS, aby bylo její fungování plně zajištěno i v příštích letech – a aby byla plně pokryta logistika komplexu předtím, než v roce 2012 budou k dispozici americké komerční nákladní lodě. Ty doplní zásobování stávajících systémů: ATV z dílny ESA a japonského „kosmického náklaďáku“ HTV.

Výstavba kosmické stanice začala v listopadu 1998 startem ruského modulu Zarja. Montáž se výrazně zdržela po tragické havárii raketoplánu Columbia (únor 2003), jejímž důsledkem mj. bylo rozhodnutí ukončit bezprostředně po dokončení stanice lety kosmických raketoplánů.

Ke stanici bude připojený ještě jeden přetlakový modul, a to v roce 2012 ruská laboratoř Nauka (alias MLM, Multipurpose Laboratory Module, víceúčelový laboratorní modul). Ta je stejně rozměrná jako základní moduly Zarja a Zvezda a bude umístěna na k Zemi směřující stykovací uzel modulu Zvezda.

Pod evropskou vlajkou

Společně s modulem Nauka se rozšíří evropská přítomnost na komické stanici, protože k němu bude připojený evropský robotický manipulátor ERA (European Robotic Arm). Tím se dále podpoří robotické operace na ruském segmentu stanice.

Koncem letošního června se má od stanice oddělit (a následně řízeným zánikem ukončit svoji misi) evropská dopravní družice ATV Johannes Kepler.

V březnu 2012 má startovat další transportní družice této řady, ATV Edoardo Amaldi. Na palubě kosmické stanice už na ni bude čekat kosmonaut ESA André Kuipers, který se vydá do vesmíru v listopadu na palubě lodi Sojuz TMA-03. Jako člen 30. a 31. základní posádky ISS bude na oběžné dráze pracovat půl roku.

Dalším Evropanem ve vesmíru pak bude Luca Parmitano, první člen oddílu kosmonautů z roku 2010 jmenovaný ke kosmickému letu. Nyní prochází intenzivní přípravou tak, aby byl připravený ke startu v lodi Sojuz v prosinci 2013.