Řídící středisko v Německu převzalo kontrolu nad družicemi Galileo

First two Galileo IOV satellites
4 listopad 2011

První dvě družice evropského navigačního systému Galileo dosáhly svých operačních oběžných drah, čímž začala doba jejich aktivace a testování navigačního vybavení.

Včera byla formálně ukončena fáze LEOP (Launch and Early Operations Phase) a řízení družic bylo předáno ze zařízení francouzské kosmické agentury CNES v Toulouse do řídícího střediska programu Galileo (Galileo Control Centre) v německém Oberpfaffenhofenu.

Oberfaffenhofen, který provozuje německá agentura DLR, bude nyní zodpovědný za řízení a sledování obou družic během jejich navrhované dvanáctileté životnosti.

Dvojice satelitů Galileo byla vypuštěna na palubě rakety Sojuz z kosmodromu ve Francouzské Guayaně dne 21. října. Přesně 3 hodiny a 49 minut po startu je horní stupeň rakety Fregat-MT uvolnil na plánovanou oběžnou dráhu ve výšce 23222 km. Oba satelity byly vypuštěny najednou.

Galileo dispenser
Galileo satellites ejected from dispenser

V tomto okamžiku se do věci vložil řídící tým tvořený odborníky CNES a ESA (konkrétně specialisty ze střediska ESOC). Jejich úkolem bylo „probudit“ satelity k životu.

První signály přišly do řídícího střediska prakticky okamžitě. Potvrdily, že obě zařízení jsou ve vynikající kondici. To byl ale jen začátek práce, protože bylo potřeba ještě mnohé vykonat.

Družice se po uvolnění, podobně jako třeba parašutisté vyskočivší z letadla, na oběžné dráze neuspořádaně točily. Tuto rotaci bylo nutné dostat pod kontrolu. Už proto, aby bylo možné bezpečně vyklopit panely slunečních baterií: do té doby jsou družice závislé na omezené kapacitě palubních akumulátorů.

Joint ESA/CNES team to manage initial Galileo operations
Galileo LEOP control room, Toulouse

Bylo tak nutné aktivovat gyroskopy, které družice stabilizovaly. Ty se následně zorientovaly správným směrem ke Slunci a vyklopily své sluneční baterie. Palubní systémy tak přestaly být závislé na akumulátorech – a zároveň bylo zahájeno jejich dobíjení. Celá operace skončila zhruba sedmdesát minut po oddělení od horního stupně.

Poté došlo ke zkoušce palubních manévrovacích motorů. Ty jsou pro úspěch letu kritické, protože horní stupně Fregat-MT je (záměrně) nedopravil až na pracovní dráhu. Poslední zvýšení oběžné dráhy o zhruba 100 km tak musely obě družice zvládnout vlastními silami.

Oba satelity pak změnily svůj režim orientace: dosud směřovaly na Slunce, nově se pro ně referenčním bodem stala Země. Správnou orientaci zajišťují infračervené senzory, které vnímají naši planetu jako žhavý objekt v ledovém vesmíru.

Galileo's Ground Control Segment
Oberpfaffenhofen control centre

Až nyní přešly družice do normálního pracovního módu. Sluneční baterie byly natočené (a natáčené) ke Slunci, navigační anténa naopak směřovala k Zemi.

Navíc je část družice s citlivými atomovými hodinami – které jsou mimochodem nejpřesnějším podobným kdy do vesmíru vyslaným zařízením pro navigační účely – je trvale stíněná tak, aby se jejich práce co nejvíce stabilizovala.

V této konfiguraci mohlo řídící středisko v Toulouse vydat sérii povelů k přesunu družic na jejich pracovní oběžné dráhy se sklonem 56 stupňů k rovníku.

Redu Galileo IOT L-band antenna
Galileo IOT L-band antenna at Redu

Předání do řídícího střediska programu Galileo v Oberpfaffenhofenu proběhlo bezprostředně po skončení LEOP: přesně 3. listopadu ve 22:00 h středoevropského času.

Prvním krokem byl test šifrované telemetrie a telekomunikačních příkazů, což má zajistit bezpečné ovládání družice. Následně zahájili přebírku družice, kdy ověřovali, zdali všechny primární i záložní systémy pracují dle předpokladu.

V následujících dnech dojde k postupné aktivaci kompletního navigačního zařízení, čímž začne testovací část mise. Zatěžkávací zkoušky navigačního signálu provede pozemní stanice ESA v Redu (Belgie).

Zdejší parabolické antény a s průměrem dvacet metrů budou monitorovat „tvar“ navigačních signálů s dosud nevídanou přesností.

Jakmile bude navigační vybavení kompletně aktivováno a zkontrolováno, druhé řídící středisko systému Galileo v italském Fucinu (provozovatelem je firma Telespazio) začne dohlížet na poskytované navigační služby.

Všechny subjekty, které se na těchto aktivitách podílejí – tedy ESOC, CNES, DLR a Telespazio – pracují na základě kontraktu se SpaceOpal, což je společná dceřiná organizace DLR a Telespazia pro operace Galileo.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.