Role ESA na první evropské družici s výhradně elektrickým pohonem
První evropská telekomunikační družice s ryze elektrickým pohonem dosáhla své finální pracovní oběžné dráhy nad Tichým oceánem. Satelit Eutelsat-172B, který pro organizaci Eutelsat postavila společnost Airbus, nese nové technologie vyvinuté v rámci projektů vedených ESA. A to včetně plně klopitelných ramen s tryskami.
Družice byla plně odkázaná na elektrické motory, aby se „vyšplhala“ ze své původní oběžné dráhy na slot nad rovníkem ve výšce nějakých 35800 km. Zde nyní tyto motory využívá k udržování své pozice.
„Elektrický pohon je minimálně o třídu efektivnější, než standardní chemický pohon pro družice,“ vysvětluje specialista na elektrický pohon Jose Gonzalez Del Amo.
„Pokud elektricky nabijeme pohonnou látku a urychlíme ji za použití elektrické energie ze slunečních baterií, dokážeme vyždímat z každého vypuštění paliva mnohem více energie.“
„To otevírá možnosti létání s menšími družicemi, které pak mohou být vynášeny menšími nosiči. Nebo lze větší podíl ze stejné hmotnosti věnovat na užitečné vybavení: namísto toho, abychom vláčeli rozměrné nádrže pohonných látek.“
„Hlavní nevýhodou elektrických pohonů je, že jim trvá mnohem déle, než dosáhnou finální oběžné dráhy. Jejich elektrické pohonné systémy totiž poskytují menší tah, ovšem pracují nepřetržitě a urychlují tak velmi dlouhou dobu.“
Družice Eutelsat-172B – první ze šesti kompletně elektrických platforem Eurostar E3000, které si dosud od Airbusu zakoupily telekomunikační společnosti – dosáhla své pracovní oběžné dráhy zhruba čtyři měsíce po startu. K němu došlo 2. června letošního roku.
Platforma, která je už nyní komerčních úspěchem, obsahuje několik inovativních prvků vyvinutých ESA v rámci dlouhodobého programu ARTES (Advanced Research in Telecommunications Systems), stejně jako ekvivalentního programu PIA (Plan d'Investissements d'Avenir) francouzské kosmické agentury CNES.
„Plně elektrické telekomunikační družice jsou celosvětově ve službě od roku 2015, ovšem platforma Eurostar E3000 je novým přírůstkem do této třídy. Má například pár 3 metry dlouhých a třemi klouby připojených nosníků, které na svých koncích obsahují trysky motorů,“ vysvětluje strukturální technik ESA Mario Toso.
„Namísto toho, abychom museli používat různé trysky zabudované v rozích družice, pár nosníků může být natočený zcela volně kamkoliv kolem jejího těla.“
„Jednou velkou výhodou je, že trysky pro zvyšování dráhy a udržování polohy mohou být kdykoliv nastavena přesně na těžiště družice. To šetří palivo a prodlužuje životnost mise.“
„A tato flexibilita také znamená, že trysky mohou být v přesné choreografii natáčeny kolem antén a panelů slunečních baterií, které by jinak mohly být zasaženy plyny z trysek vycházejícími.“
V rámci druhého projektu byla vyvinuta jednotka zpracování energie pro trysky: rozhraní mezi nimi a zbytkem energetického systému družice.
„Trysky pracují s vysokým napětím, ovšem vstup ze zbytku družice představuje napětí nízké,“ uvádí inženýr energetických systémů v ESA Michail Tourloukis. „Jednotky zajišťují, že elektrický šum z provozu trysek se nevrací zpět do energetického systému družice.“
Vylepšená verze nosníků s tryskami a jednotek zpracování energie jsou nyní zařazeny do další generace družicových platforem firmy Airbus, Eurostaru Neo. Ta je vyvíjena v rámci programu ESA Neosat.
Giorgio Saccoccia z ESA to komentuje: „Tento elektrický pohonných systémů na evropských komerčních a vědeckých družicích, který zásadně mění podobu budoucích misí, je výsledkem více než dvou dekád vývoje v ESA v silné spolupráci s národními agenturami a evropským průmyslem.
„Úspěch družice Eutelsat-172B představuje odměnu pro roli, jakou hrála ESA společně s partnery, když zvýšila konkurenceschopnost evropských výrobků.“