Šestá družice systému Galileo dosáhla správné oběžné dráhy

Družice byla vypuštěna společně s pátým satelitem systému Galileo, ale nepřesná práce nosné rakety ji zanechala na dráze s hodnotou apogea 25900 km a perigea 13713 km (v plánu přitom byla kruhová dráha ve výšce 22300 km). Což neumožnilo správnou práci senzoru, jehož úkolem je zajistit orientaci navigačních antén směrem „dolů“.

Následně vznikl záchranný plán, na kterém se podílel tým Galileo v ESA, specialisté na letovou dynamiku ve středisku ESA ESOC (European Space Operations Centre), francouzská kosmická agentura CNES, operátor družice SpaceOpal i její výrobce, firma OHB.

V rámci záchranné operace bylo postupně zvýšeno perigeum o více, než 3500 km. Tím se dráha z původní vysoce eliptické přece jen poněkud „zakulatila“.

Pátá družice Galileo vstoupila na tuto upravenou dráhu na konci listopadu 2014. O měsíc později pak bylo aktivováno její navigační a vyhledávací palubní vybavení a bylo možné přikročit k jeho testům.

Nyní dosáhla stejné oběžné dráhy i šestá družice.

Záchranná operace pro ni začala v polovině ledna a byla dokončena o šest týdnů později. Celkově si vyžádala čtrnáct motorických manévrů.

Její nová poloha ve vesmíru v podstatě zrcadlí umístění páté družice: pár je tak vůči sobě na protilehlých stranách planety.

Díky nové dráze také byla výrazně snížena expozice radiací obou družic ve Van Allenových pásech. To by mělo vést k větší spolehlivosti v budoucnu.

Důležité také je, že upravené oběžné dráhy zajišťují přelet nad stejným bodem na povrchu Země každých dvacet dní. To je totiž srovnatelné se standardními přelety systému Galileo, které se opakují co deset dní. Tím došlo k synchronizaci pozemní stopy se zbývající částí konstelace.

Protože testovací kampaň páté družice Galileo proběhla po navedení na novou dráhu úspěšně, čekají nyní stejné zkoušky i na šestý satelit. Dohled nad nimi bude mít středisko ESA Redu v Belgii. Zdejší anténa o průměru dvacet metrů bude studovat sílu a podobu navigačních signálů, a to ve vysokém rozlišení.

„Jsem velmi pyšný na to, co specialisté v ESA a u průmyslových partnerů dokázali,“ uvádí vedoucí kanceláře systému Galileo Marco Falcone. „Naším záměrem byla už od prvních dnů po navedení na nepřesnou dráhu záchrana mise. A to jsme pro ESA udělali.“

Rozhodnutí o tom, zdali bude tento pár družic využívaný pro navigační služby stejně jako pro vyhledávání a záchranu, bude učiněno na úrovni Evropské komise. Ta je totiž vlastníkem systému. Podkladem pro její rozhodování budou výsledky testů na oběžné dráze stejně jako schopnost družic produkovat využitelné navigační signály z nové dráhy.

Další dvojice družic systému Galileo by měla být dopravena do vesmíru 27. března.