Sledování dýchacích cest

Karolinska Institutet ve švédském Stockholmu analyzuje vzduch vydechnutý kosmonauty za účelem zkoumání stavu jejich plic. A dosavadní zjištění jsou skutečně dechberoucí.

Vydechovaný vzduch

Experiment „Airway Monitoring“ měří úroveň oxidu dusnatého v dechu kosmonautů: jde o přirozenou molekulu produkovanou v plicích, která pomáhá regulovat tok krve. Přítomnost malého množství je normální, ale zvýšené představuje indikátor problémů. Tyto mohou být způsobené vnějšími faktory (zvýšená prašnost, některé chemikálie aj.) nebo onemocněním (např. astma).

Na palubě orbitální stanice mají kosmonauti za úkol dýchat do analyzátoru za normálního tlaku. A potom i za sníženého tlaku v přechodové komoře Quest. Očekává se, že podobný snížený tlak bude udržovaný v budoucích obytných modulech na Marsu nebo na lunární základně. Měření jsou pak srovnána s hodnotami získanými před letem.

Jako první se do tohoto experimentu v roce 2015 zapojila kosmonautka ESA Samantha Cristoforettiová, přičemž dosud ji následovalo pět dalších obyvatel ISS. Počítá se s tím, že experiment bude probíhat až do roku 2020.

Předběžné výsledky jsou ovšem překvapivé. Zatímco – jako bylo očekáváno – je úroveň oxidu dusného u kosmonautů dlouhodobě pracujících ve vesmíru nižší, bylo odhaleno i to, že jeho úroveň klesá i v době bezprostředně před letem do vesmíru. Výzkumníci si přitom nejsou jisti, čím to je.

Jenže nižší množství oxidu dusného produkovaného v plicích kosmonautů znamená, že vědců musí „resetovat“ úroveň, na níž je člověk považovaný za „zdravého“ pro kosmický let.

Pokud to, co je považováno za normální úroveň oxidu dusného u lidí na Zemi, musíme ve skutečnosti považovat za zánět dýchacích cest u kosmonautů ve vesmíru, musí výzkumníci vytvořit přesnější standard pro to, jak provádět budoucí sledování stavu plic ve vesmíru.

Tato informace je klíčová pro zajištění zdraví a bezpečí kosmonautů na delších misích daleko od Země. Pochopení efektů stavu beztíže a sníženého tlaku na stav dýchacích cest může pomoci předcházet budoucím problémům. A naopak to pomůže kosmickým průzkumníkům sledovat, diagnostikovat a hlavně léčit plicní záněty během vesmírného letu.

Nyní jsou ovšem potřebná data od dalších kosmonautů, kteří se podílejí na experimentu. Jinak není možné mít definitivní závěry. Ovšem celkově mají vědci lepší představu o tom, jak plíce fungují. A to je významný krok na cestě k lepším diagnostickým nástrojům pro pacienty s dýchacími problémy na Zemi.