Sledování sondy Cassini
V polovině ledna paraboly ESA pro zachytávání signálu z hlubokého vesmíru zaměřily na dvou kontinentech svoji pozornost na signály přicházející ze sondy Cassini, jejíž mise u planety Saturn se blíží do finále.
Citlivé sledovací antény ESA v New Norcia (západní Austrálie) a a Malargüe (Argentina) byly povolány do služby, aby pomohly s kritickými pozorováními během posledních měsíců sondy Cassini na oběžné dráze Saturnu. Ty jsou označovány jako „velké finále“.
Mise Cassini-Huygens je jedním z nejúspěšnějších průzkumných podniků v historii kosmických aktivit.
Sonda Cassini byla vypuštěna v říjnu 1997, přičemž dopravila evropský výsadkový modul Huygens na povrch Saturnova tajuplného měsíce Titan. Stalo se tak počátkem roku 2005; jen pár měsíců poté, co jako historicky první sonda vstoupila na oběžnou dráhu kolem tohoto plynového obra.
Kromě historické dopravy modulu Huygens před dvanácti lety 14. ledna 2005, dodala sonda Cassini ohromné množství dat o systému planety Saturn. A to včetně snímků a dalších dat o této obří planetě, mnoha jejích měsících a překrásném světě prstenců.
Nyní ale začínají sondě Cassini docházet pohonné látky, takže 15. září 2017 bude nasměrována do hustých vrstev atmosféry Saturnu. V nich shoří jako meteor.
Coby součást ambiciózního závěrečného plánu pozorování zahájila minulý měsíc sonda sérii dvaceti obletů, které budou mít vrchol nad severním pólem planety. Na nich následně zamíří k planetě a následně proklouzne úzkou mezerou u prstence F.
Následně od dubna sonda Cassini „přeskočí“ prstence a začne svoji závěrečnou sérii 22 obletů, při nichž bude prolétat mezi vnitřními prstenci a vlastní planetou.
Když ESA naslouchá
Od prosince 2016 do července 2017 budou pozemní stanice ESA pracovat ruku v ruce se sítí NASA DSN (Deep Space Network) při zachytávání rádiových signálů přenášených sondou Cassini na vzdálenost 1,6 miliardy kilometrů. To pomůže vědcům lépe poznat atmosféru Saturnu a jeho prstence – a přivede nás blíže k pochopení jejich původu.
Access the video
Pozemní stanice budou zaznamenávat signál vyslaný sondou Cassini, který proletí skrze nebo se odrazí od Saturnovy atmosféry nebo prstenců. Změny v jeho síle a frekvenci v sobě nesou cenné informace o kompozici, stavu a struktuře toho, čímž po cestě prošly.
Kromě toho nám drobné odchylky v oběžné dráze sondy Cassini odvozené právě od změn signálu pomohou zjistit více informací o interiéru planety.
První průlety
První z těchto tří zaznamenaných průletů se zapojením stanic ESA byl realizovaný v prosinci 2016, další dva pak 3. a 10. ledna 2017. V plánu je ještě dalších dvacet monitorovaných průletů.
„V prvních měsících roku 2017 plánujeme zaznamenávat signály, které procházejí skrze systém prstenců nebo atmosféru,“ vysvětluje Daniel Firre, manažer v řídicím středisku ESA v německém Darmstadtu.
„Po dubnu, kdy se oběžná dráha sondy Cassini sníží, přejdeme na zaznamenávání signálu použitelného pro gravitační analýzy.“
Záznamy – některé datové balíčky mají velikost až 25 GB – jsou předávané rádiovým vědeckým týmům programu Cassini pro podrobnou analýzu.
„Stanice ESA pomáhají získat extrémně důležitá rádiová data z mise Cassini. Ukazuje se, že spolupráce mezi kosmickými agenturami dokáže z meziplanetárních letů vytěžit ještě více, než se na první pohled zdálo možné,“ poznamenává Aseel Anabtawi ze skupiny pro rádiovou vědu v laboratoři JPL (Jet Propulsion Laboratory) NASA.
Některé zaznamenávané kontakty mezi sondou Cassini a Zemí budou trvat přes 10 hodin a budou vyžadovat komplexní předávání sledování signálu ze stanic ESA a NASA – a naopak. Kromě toho musí specialisté v Darmstadtu provést velmi přesné kalkulace frekvencí pro zaznamenávané průlety.
„Podpora rádiový vln pro velké finále mise Cassini představuje nejen náročnou týmovou práci pro ESA, ale také hlubokou spolupráci mezi jednotlivými kosmickými agenturami,“ vysvětluje Thomas Beck z ESA, který je zodpovědný za služby pozemních stanic.
„Jde o součást naší pokračující vzájemné podpory, která tak získává skutečnou vědeckou a technickou hodnotu.“
