Sonda BepiColombo bude vypuštěna v polovině října
První evropská meziplanetární mise k Merkuru nyní směřuje ke startu 19. října. Oznámila to ESA a společnost Arianespace.
Společná mise ESA a japonské kosmické agentury JAXA BepiColombo využije raketu Ariane 5, která odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou. Směrem k Merkuru vyšle celkem trojici zařízení: transportní modul a dvě vědecké sondy. Jedna z nich byla vyrobena ESA a nazývá se MPO (Mercury Planetary Orbiter), druhou dodala JAXA a jmenuje se MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter). K cíli se vydají za pomoci elektrického pohonu a devíti gravitačních manévrů u Země, Venuše a Merkuru.
Ke startu dojde 19. října v 1:45 h GMT (3:45 h středoevropského času). Místního času je to 22:45 h, ale ještě 18. října.
Zvolené datum představuje první možný termín startu poté, co se vzaly v úvahu dodatečné a neplánované testy, které proběhly v Kourou. Startovací okno zůstává otevřené do 29. listopadu.
„Máme skvělý start naší předletové kampaně v Kourou a směřujeme k vypuštění za méně než devadesát dní,“ komentuje projektový manažer mise BepiColombo v ESA Ulrich Reininghaus.
„Máme neskutečně nabitý program, ale na druhé straně je úžasné vidět pokroky, které ve finále děláme na naší kosmické misi.“
Sonda dorazila na kosmodrom v květnu, přičemž od té doby proběhlo mnoho zásadních úkonů. Například byla vybavena ochrannými fóliemi, došlo k důkladné kontrole nádrží na xenon a dusík, ty pak byly natankovány a natlakovány. A nakonec proběhly testy rozevření panelů slunečních baterií plus jejich finální instalace.
V operačním středisku ESA v německém Darmstadtu zatím souběžně proběhly simulace klíčových operací mise. Pracovníci řídicího střediska se také připravují na případné mimořádné události, aby byli co nejlépe nachystáni před nadcházející cestou k Merkuru.
Access the video
Spojená sestava sond uskuteční první průlet k Merkuru jen tři roky po startu. Během tohoto i následujících průletů bude aktivní celá řada přístrojů. V provozu budou také „webkamery“ na transportním modulu, které nám nabídnou celou řadu pohledů na planetu. Hlavní vědecká kamery totiž bude zprovozněna až na oběžné dráze Merkuru.
Jakmile se oddělí od transportního modulu na svých finálních orbitách na oběžné dráze Merkuru, začnou sondy provádět doplňující měření Slunci nejbližší planety a jejího prostředí: od interiéru až po interakci se slunečním větrem. Tím získáme dosud nejlepší data o podobně planety Merkur. Ta nám prozradí, jak se nejvnitřnější planeta Sluneční soustavy zformovala a následně v bezprostřední blízkosti mateřské hvězdy vyvíjela.
