Sonda ESA Mars Express pomůže zajišťovat dramatické přistání na Marsu

Mars Express podpoří MSL.
25 červenec 2012

Šestého srpna se meziplanetární sonda NASA MSL chystá provést komplikovaný přistávací manévr, během něhož dopraví na povrch Rudé planety automatické vozidlo Curiosity. I sonda ESA Mars Express bude mít při tomto manévru svoji úlohu: bude sledovat jednotlivé fáze přistání, zaznamenávat kritická letová data a předávat je na Zemi – a to až do okamžiku, kdy se kola robota dotknou povrchu planety.

Sonda NASA Mars Science Laboratory (MSL) je připravena vysadit největší kdy lidmi do vesmíru poslané planetární vozidlo na povrch Rudé planety časně ráno 6. srpna.

Přistání v kráteru Gale bude znamenat počátek ambiciózního programu průzkumu Marsu: zjišťování toho, nakolik je planeta příznivá pro život minulý či současný, jejího klimatu či geologie stejně jako bude sbírat data nezbytná pro budoucí pilotovanou výpravu.

Okamžikem, kdy meziplanetární stanice vstoupí rychlostí téměř 21 tisíc kilometrů za hodinu do atmosféry Marsu, začne ‘sedm minut hrůzy’, během kterých musí sofistikovaný průletový, sestupový a přistávací systém snížit rychlost robota na méně než 3,6 km/h. Jen tak bude zajištěno měkké přistání.

Mezinárodní flotila pomůže při přistání MSL

Vozidlo Curiosity je vysazováno na Mars.

Během přistávacího manévru bude MSL vysílat proud dat na dvě blízké sondy NASA - Mars Odyssey a Mars Reconnaissance Orbiter – které budou sloužit jako retranslační stanice pro data z Curiosity.

Na žádost NASA bude také sonda Mars Express, která krouží kolem Marsu od prosince 2003, k dispozici během těchto kritických sedmi minut. Sledovat a zaznamenávat bude data, která by se později využila v případě, že něco nepůjde podle plánu.

„Už před několika měsíci jsme začali optimalizovat oběžnou dráhu tak, aby byl Mars Express na správném místě ve správnou chvíli a aby měl dobrou viditelnost na plánovanou trajektorii letu MSL,“ vysvětluje manažer operací sondy Mars Express Michel Denis.

Odborníci ze střediska ESA ESOC (ESA Spacecraft Operations Centre) v německém Darmstadtu navrhli a odzkoušeli nový zaměřovací režim, který má za úkol natáčet komunikační systém sledování přistávacích modulů Lander Communications na sondě Mars Express směrem k MSL.

Přístroj byl původně navržený pro komunikaci s výsadkovým modulem Beagle II, jenž se pokusil martovského povrchu dosáhnout v roce 2003.

Mars Express bude zaznamenávat a přenášet signál od NASA

Mars Express bude sledovat MSL.

V pondělí 6. srpna začne Mars Express pracovat a naslouchat v 5:10 h. Potvrzení přistání Curiosity by mělo přijít skrze sondu Odyssey v 5:31 h. Mars Express bude zaznamenávat signál MSL od 5:10 do 5:38 h (všechny časy jsou v GMT a jsou orientační).

Jakmile dokončí svoji práci, Mars Express opět zaujme pozici směrem k Zemi a odvysílá zaznamenaná data do střediska ESOC skrze 35metrovou anténu pro komunikaci se vzdálenými sondami, která se nachází v New Norcia (Austrálie).

Data jsou očekávána kolem 6:40 h GMT a okamžitě budou předána do NASA.

Stanice ESA ESTRACK budou připraveny

Síť pozemních stanic bude také přímo zajišťovat podporu přistání. Má fungovat jako „horká záloha“ pro vlastní síť NASA pro přijímání dat ze vzdálenosti 250 miliónů kilometrů.

Sonda Mars Express.

„NASA pomáhala při příletu sondy Mars Express k cílové planetě v roce 2003 a během uplynulých let jsme zase pomáhali přenášet data z povrchových vozidel Spirit a Opportunity,“ uvádí vedoucí letových operací v ESA Manfred Warhaut.

„Mars Express také pomáhal sledovat přistání sondy NASA Phoenix v roce 2008. Navíc si rutinně sdílíme své zdroje při sledování meziplanetárních sond.“

„Technická a vědecká spolupráce mezi ESA a NASA u planety Mars je dlouhodobou a pro všechny zapojené strany přínosnou záležitostí, která pomáhá snižovat riziko a zvyšovat návratnost vědeckých dat.“

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.