ESA title
První snímek Marsu pořízený robotem Curiosity.
Agency

Sonda ESA zaznamenala důležité vysílání NASA z Marsu

06/08/2012 687 views 1 likes
ESA / Space in Member States / Czechia

Dnes ráno v 7:14 h středoevropského času zachytila sonda ESA Mars Express signál ze stanice NASA MSL (Mars Science Laboratory), která dopravila na povrch Rudé planety vozidlo Curiosity o velikosti automobilu. Nyní zachytila pro změnu sledovací stanice ESA New Norcia signál přicházející přímo od sondy NASA, která je u Marsu vzdáleného 248 miliónů kilometrů.

Podpora ESA přistávající sondě NASA MSL tak byla tímto klíčovým krokem zkompletována. Signály zachycené a uložené sondou Mars Express během přistávacího manévru MSL byly nyní odvysílané a úspěšně dorazily do střediska ESA ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu.

Záznam celého rádiového spektra vysílaného z mise NASA byl uložený na palubě Mars Expressu a následně byl počínaje 8:15 h středoevropského času odvysílaný na Zemi.

Animace: Mars Express sleduje misi NASA MSL

Loading...

Zaznamenané signály byly následně předány do Laboratoře tryskových pohonů NASA v kalifornské Pasadeně, a to bezprostředně poté, co je obdrželo středisko ESOC. Podobné zachycení vysílaných dat provedla pozemní stanice New Norcia v Austrálii – a také ona je ihned předala NASA.

Sestup a přistání robota Curiosity bylo sledováno také vlastními sondami NASA Odyssey a MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), přičemž potvrzení o úspěšném přistání získala NASA přímo skrze automat Odyssey v 7:31 h středoevropského času.

ESA vítá nového přítele na Marsu

„Gratulujeme našim kolegům z NASA k úspěšnému přistání,“ uvedl při této příležitosti vedoucí operací slunečních a planetárních misí v ESA Paolo Ferri. „Tým mise Mars Express tak vítá nového kamaráda ve svém sousedství!“

Sonda Mars Express zachytila signály MSL zhruba deset minut před vstupem do atmosféry: v době, kdy se pohybovala rychlostí 21 tisíc kilometrů za hodinu.

Řídicí místnost ve středisku ESOC.
Řídicí místnost ve středisku ESOC.

„Sledovali jsme MSL zhruba 28 minut a pak jsme ztratili – přesně dle očekávání – kontakt. Stalo se tak jen několik okamžiků předtím, než se robot Curiosity dotknul povrchu planety v kráteru Gale,“ dodává manažer operací sondy Mars Express Michel Denis.

„NASA tak má nyní k dispozici cenná data a my jsme nesmírně potěšeni, že jsme mohli poskytnout podporu během příletu Curiosity na Mars.“

Signály, které Mars Express zaznamenal a které zachytila stanice New Norcia, obsahovaly kromě jiného přesné informace o rychlosti a vektoru letu MSL. Stejně tak obsahovaly informace o přesném načasování kritických operací během přistání – například otevření padáku, odhození tepelného štítu nebo oddělení vozidla od přistávací plošiny.

Data jsou nesmírně cenná pro vědce, kteří budou rekonstruovat sestupový profil sondy: to pomůže zpřesnit a vylepšit jednak modely atmosféry Marsu a jednak zvýšit šance na úspěch či přesnost přistání budoucích misí.

Signály zachycené a zaznamenané sondou Mars Express budou automaticky odvysílané během dnešního dne ještě dvakrát: a to skrze stanice New Norcia a Cebreros ve Španělsku. Tak bude zajištěna jejich maximální úplnost a přesnost.

První krok ESA v pokračující podpoře mise Curiosity

Anténa na základně New Norcia.
Anténa na základně New Norcia.

V následujících týdnech uskuteční sonda Mars Express pod dohledem týmů ve středisku ESOC několik přenosů z dat během přeletů nad robotem Curiosity při jeho prvních „krůčcích“ na Marsu.

Stejně tak ESA nabídla svoje kapacity v případě, kdykoliv je bude NASA nečekaně potřebovat. Jde především o možnost přenosu dat z Curiosity na Zemi.

Taková nabídka přijde vhod například v případě, kdy by primární přenosové sondy Odyssey či MRO postihly například nečekané technické problémy.

Také pozemní síť sledovacích stanic ESA může zajistit podporu misím NASA, a to v rámci dlouhodobé technické a operační spolupráce mezi oběma kosmickými agenturami.

„Podpora mise Curiosity je vynikajícím příkladem spolupráce mezi kosmickými agenturami – a to nejen na Zemi, ale také v hlubinách vesmíru,“ uvádí vedoucí letových operací ESA Manfred Warhaut.

„Nikdo už dnes nechce jít na Mars na svou pěst; každý vyhledává spolupráci a partnerství, aby snížil riziko a zvýšil hodnotu svých investic.“

Related Links