Sonda Mars Express představuje divukrásný zimní Mars

Mise ESA Mars Express se vydala do vesmíru 2. června 2003, ke svému cíli dorazila o šest měsíců později. Sonda zažehla svůj hlavní motor a vstoupila na oběžnou dráhu čtvrté planety naší Sluneční soustavy 25. prosince 2003, takže u ní pracuje už patnáct let.

Snímek připomíná toto významné výročí. Získaný byl s pomocí kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera), přičemž se skládá z pěti samostatných fotografických „pruhů“ pořízených z různých úhlů, které byly složené do jednoho výsledného snímku. Další snímky na webu ESA zachycují kráter z perspektivy, v kontextu a v topografickém pohledu. Ty nabízejí kompletnější představu o terénu uvnitř i vně kráteru.

Kráter Koroljov má průměr 82 kilometrů a nachází se v severních nížinách Marsu. Je jen kousek jižně od velké písečnými dunami vyplněné oblasti, která obklopuje severní polární čepičku planety (známou jako Olympia Undae). Jde o mimořádně zachovaný kráter na Marsu, který je vyplněný ledem – nikoliv sněhem. Jeho síla je přitom ve středu kráteru zhruba 1,8 km, a to po celý rok.

Trvalá přítomnost ledu je umožněna existencí fenoménu známého jako „studená past“, který funguje přesně tak, jak jeho název napovídá. Dno kráteru se nachází v hloubce zhruba dvou kilometrů pod jeho okrajem.

Nejhlubší část kráteru Koroljov, která obsahuje led, pak funguje jako přírodní studená past: vzduch pohybující se nad zásobami ledu se ochlazuje a klesá, čímž vytváří studenou vrstvu „sedící“ přímo nad vlastním ledem.

Tato vrstva funguje jako štít, který udržuje led stabilní a která mu brání v ohřevu plus odpařování. Vzduch je špatný tepelný vodič, takže tento efekt se násobí a kráter Koroljov zůstává trvale zaledněný.

Kráter je pojmenovaný po raketovém konstruktérovi Sergeji Koroljovovi, který je označovaný za otce sovětské kosmické techniky.

Koroljov pracoval na celé řadě známých misí včetně programu Sputnik, což byla v roce 1957 první umělá družice Země. Dále pak na pilotovaných programech Vostok a Voschod (loď Vostok vynesla do vesmíru prvního člověka, Jurije Gagarina), stejně jako se podílel na prvních sondách k Měsíci, Marsu a Venuši. Pracoval také na celé řadě raket, které byly předchůdce úspěšného nosiče Sojuz. To je dodnes hlavní ruská kosmická raketa, která se používá v pilotovaných i bezpilotních programech.

Marsu je dlouhodobým cílem zájmu dalších misí, včetně programu ESA ExoMars. Ten má za cíl zjistit, zdali se někdy v minulosti na planetě vyskytoval život.

Přístroj CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) na sondě ExoMars TGO (Trace Gas Orbiter), která začala plnohodnotně pracovat u Marsu 28. dubna 2018, také dokázal získat nádherný záběr kráteru Koroljov. Šlo přitom o jeden z prvních snímků, který sonda odeslala na Zemi po příletu k Marsu.

CaSSIS nasnímal 40 km dlouhý kus severního okraje kráteru, který jasně ukazuje jeho tvar a strukturu – a také jasně zářící zásoby ledu.