Sonda Rosetta je již plně probuzena a probíhají testy

Po hibernaci se Rosetta probudila, aby začala závěrečnou část své mise trvající přes deset let – a na jejímž konci je setkání s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko.

První signál byl přijatý 20. ledna v 18:18 h GMT (19:18 h středoevropského času) v řídicím středisku ESA v německém Darmstadtu. Signál potvrdil, že se Rosetta probudila z hibernace, ohřála vybrané systémy a – jak bylo plánováno – přepnula se do „bezpečného režimu“, což je nejnižší stupeň funkčnosti. V něm pak začala vysílat jednoduchý rádiový tón skrze vysílač v pásmu S a čekala na další instrukce ze Země.

Během několika hodin pak tým v řídicím středisku obnovil plnou kontrolu nad sondou a přepnul vysílání na mnohem výkonnější zařízení v pásmu X. To umožnilo předávání vysokého objemu dat a nabídlo tak detailní pohled na stav kritických pohonných, orientačních či energetických systémů. A samozřejmě i na stav dalších palubních zařízení.

„Naší největší obavou byla energie, a tak jsme se hned zajímali o to, zdali sluneční panely generují její dostatečné množství, které nám umožní provést veškeré plánované aktivity,“ vysvětluje manažerka operací sondy

Andrea Accomazzová.

„Ale přestože jsme stále 673 miliónů kilometrů od Slunce, získáváme dostatek energie a navíc se zdá, že sluneční panely přečkaly hibernaci bez jakékoliv újmy.“

Znovu na příjmu

Ve dnech následujících po probuzení byly provedeny detailní kontroly, během kterých bylo zjištěno, že i další systémy „stíhačky komet“ pracují dle očekávání.

Reaktivace tří ze čtyř gyroskopů (používaných pro udržování stability) proběhla bezchybně. Čtvrtý by měl být uvedený do chodu v následujících týdnech.

„Nyní máme znovu v provozu plně funkční meziplanetární sondu,“ doplňuje Andrea Accomazzová.

Následující týdny budou věnovány testování a konfiguraci palubních systémů včetně palubní paměti, která bude využívaná k ukládání vědeckých a provozních dat.

Zachycení signálu o probuzení sondy jednou z antén NASA o průměru sedmdesát metrů přitom nebylo vůbec jednoduché.

Přesto se po 31 měsících bez kontaktu podařilo týmům v ESOCu předpovědět pozici sondy v prostoru s přesností na 2000 km. Což je na vzdálenost 807 miliónů kilometrů opravdu dechberoucí úspěch.

„Nyní zaznamenáváme všechna přijatá data a během několika dní budeme schopni provést první zpřesňující výpočet dráhu letu od probuzení,“ vysvětluje vedoucí dynamiky letu v ESOC Frank Dreger.

Přejímka vědeckého vybavení

Během následující fáze, která potrvá do dubna, budou jednotlivé týmy provádět kontrolu jedenácti přístrojů sondy Rosetta. To bude probíhat dle individuálního rozpisu ze střediska letových operací mise Rosetta (Rosetta Mission Operations Centre) v ESOCu.

V březnu pak bude poprvé od hibernace aktivovaný výsadkový modul Philae. I jeho systémy čeká důkladná prověrka, která má za cíl zjistit stav palubních systémů stejně jako deseti vědeckých přístrojů.

„Během následujících tří měsíců se ujistíme, že každý z přístrojů je připravený plnit po deseti letech pouti sluneční soustavou svoji roli po příletu ke kometě,“ říká letový manažer mise Rosetta Fred Jansen.

Projektový vědec mise Rosetta Matt Taylor k tomu dodává: „Sonda je vybavena celou řadu přístrojů, které nám řeknou mnohé o charakteristice komety stejně jako o změnách v jejím chování během přibližování ke Slunci. Tím získáme lepší představu o roli, jakou hrály komety ve vývoji naší sluneční soustavy.“

Počínaje únorem budou zprávy o stavu sondy pravidelně zveřejňované na blogu mise Rosetta.