Sonda Rosetta se po hibernaci poprvé podívala na „svoji“ kometu
Meziplanetární sonda ESA Rosetta poprvé zahlédla svoji cílovou kometu. Stalo se tak poté, co se 20. ledna letošního roku probudila z dlouhodobé hibernace.
Tyto první snímky zachycující „první záblesk“ byly pořízeny 20. a 21. března širokoúhlou a úzkoúhlou kamerou OSIRIS v rámci šestitýdenního oživování a kontroly vědeckého vybavení sondy. To předchází zahájení studia komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko.
Přístroj OSIRIS (Optical, Spectroscopic and Infrared Remote Imaging System) byl vyvinutý pod vedením Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung v německém Göttingenu. Skládá se ze dvou kamer pro snímání komety. Jedna je širokoúhlá; druhá úzkoúhlá má sice menší záběr, ale zato vyšší rozlišení.
OSIRIS je jedním z jedenácti vědeckých přístrojů na sondě Rosetta, které nám nabídnou pohled na geologii komety, její gravitaci, hmotnost, tvar a vnitřní strukturu stejně jako na její plynnou a na prach bohatou atmosféru či plazmové prostředí.
Rosetta putuje Sluneční soustavou už více než deset let, přičemž letos v srpnu dorazí ke své cílové kometě. Už před třemi lety ji poprvé vyfotografovala: expozice ze vzdálenosti 163 miliónů kilometrů tehdy trvala třináct hodin. Poté byla sonda hibernována.
V současné době je Rosetta nějakých pět miliónů kilometrů od komety, což je vzdálenost, na kterou je skutečně obtížné rozlišit jakékoliv detaily. Vlastní kometa má v kameře plochu menší, než jeden pixel, přičemž její zachycení vyžaduje sérii šedesáti- až třistasekundových expozic pořízených pomocí obou kamer. Data následně vesmírem putovala 37 minut, než dorazila k Zemi s tím, přičemž přijetí jednoho snímku trvalo hodinu.
„Je to úžasný pocit mít po desetileté cestě vesmírem na dohled svůj cíl,“ uvedl hlavní řešitel přístroje OSIRIS Holger Sierks z Max-Planck-Institut für Sonnensystemforschung. „První snímky pořízené z takovéto vzdálenosti ukazují, že přístroj OSIRIS je plně připravený na nadcházející dobrodružství.“
„Jde o úžasný začátek ověřovací fáze našeho přístroje a už dnes se těšíme, až budeme mít všech jedenáct přístrojů na sondě plus přistávací modul Philae plně funkčních při příletu ke kometě v nejbližších měsících,“ říká projektový vědec mise Rosetta v ESA Matt Taylor.
Access the video
Přístroj OSIRIS stejně jako vyhrazené navigační kamery budou v nejbližších týdnech pravidelně pořizovat snímky, které pomohou zpřesnit trajektorii letu Rosetty. A motorické manévry ji následně mohly srovnat k hladkému příletu ke kometě.
Aktuálně je Rosetta na dráze, která – pokud by nedošlo ke změně – by ji přivedla do vzdálenosti 50 tisíc kilometrů od komety při relativní rychlosti 800 m/s. Ovšem v květnu začne kritická série manévrů, která postupně sníží relativní rychlost na pouhý 1 m/s a v prvním srpnovém týdnu přivede sondu do vzdálenosti 100 km od komety.
Mezi květnem a srpnem přitom bude jádro komety o průměru čtyř kilometrů postupně více a více „zářit“, takže z relativní velikosti jednoho pixelu postupně zabere více než 2000 pixelů. To odpovídá rozlišení dvou metrů na pixel, takže bude možné rozeznat jednotlivé povrchové útvary.
Úvodní pozorování umožní lépe stanovit rotaci a tvar kometárního jádra. Tyto informace umožní lépe naplánovat manévry v blízkosti komety. Stejně tak bude provedeno úvodní zhodnocení aktivity komety.
Přístroj OSIRIS byl reaktivován jako první ze všech zařízení na palubě. V následujících týdnech přijde na řadu dalších deset vědeckých přístrojů plus výsadkový modul Philae.
Rozpis aktivace přístrojů stejně jako pravidelná zpráva o stavu mise jsou dostupné přes blog sondy Rosetta.
