Sonda Rosetta triumfovala u asteroidu Lutetia

Průlet u asteroidu byl ohromujícím úspěchem i proto, že sonda Rosetta pracovala přesně tak, jak měla. K nejtěsnějšímu průletu došlo v 18:10 h ve vzdálenosti 3162 km.

Pořízené snímky ukazují, že asteroid Lutetia je silně pokrytý krátery – tyto šrámy získal za 4,5 mld. let své existence. S tím, jak se sonda Rosetta přibližovala, na snímcích čím dál jasněji vystupovala velká prohlubeň na povrchu asteroidu. Snímky pak potvrdily, že Lutetia má protáhlý tvar s největší délkou 130 km.

Snímky pořídil přístroj OSIRIS, který obsahuje širokoúhlou stejně jako standardní kameru. V okamžiku největšího přiblížení tak byl schopen pořizovat záběry s rozlišením šedesátimetrových detailů, a to na celém povrchu Lutetie.

„Myslím, že se díváme na velmi starý objekt. Dnes jsme tak měli možnost prohlédnout si svědka stvoření sluneční soustavy,“ komentuje Holger Sierks, řešitel přístroje OSIRIS z Institutu Maxe Plancka pro výzkum sluneční soustavy z německého Lindau.

Rosetta proletěla kolem asteroidu vzájemnou rychlostí 15 km/s, takže celý průlet proběhl během jediné minuty. Kamery a další přístroje ale pracovaly několik hodin (a v některých případech dokonce několik dní) – a budou zapojené ještě nějaký čas. Krátce po těsném průletu zahájila sonda Rosetta vysílání získaných dat na Zemi k jejich dalšímu zpracování.

Asteroid Lutetia představoval mnoho let záhadu. Pozemní pozorování ukazovala mnoho neobvyklých skutečností. Některými parametry totiž připomínal asteroidy třídy C, což jsou primitivní tělesa pamatující vznik sluneční soustavy. Z jiného úhlu pohledu zase vypadal jako asteroid třídy M. Tyto jsou obvykle spojovány se železnými meteority, které mají obvykle načervenalou barvu a jsou považovány za úlomky jader výrazně větších objektů.

Nové snímky a další data z přístrojů Rostetty nám přinesou další informace, ale již ne tuto noc. Bude je totiž nutné zpracovat a zkomponovat.

Během přiblížení k asteroidu měla Rosetta zapnutou celou řadu přístrojů pro dálkový průzkum a místní pozorování. Aktivována byla i některá zařízení na výsadkovém modulu Philae. Společně pátraly po stopách velmi řídké atmosféry, magnetických efektech a studovali složení povrchu stejně jako hustotu asteroidu. Stejně tak se pokoušely zachytit částečky prachu, které mohly doprovázet asteroid, k provedení analýzy. Výsledky těchto pozorování budou k dispozici později.

Průlet představuje jeden z dílčích vědeckých cílů mise sondy Rosetta. Ta nyní pokračuje k cestě k hlavnímu objektu svého zájmu, ke kometě Čurjumov-Gerasimenko. S ní se setká v roce 2014, kdy ji začne mapovat a studovat. Bude je několik měsíců doprovázet na cestě zhruba z místa oběžné dráhy Jupitera až k nejbližšímu přiblížení ke Slunci. V listopadu 2014 má Rosetta vypustit výsadkový modul Philae, který má dosednout na kometární jádro.

„Vynikající!“ Tak komentuje současný průlet David Southwood, ředitel vědeckého a robotického průzkumu ESA. „Byl to skvělý den pro výzkum a neméně skvělý den pro evropskou vědu. Hodinářská přesnost operace je velkou poctou vědcům a technikům z členských států ESA a celé kosmické agentuře. Pokračujeme vstříc k roku 2014 a k setkání s naší kometou!“

Hlavním úkolem ale prozatím bude analýza dat získaných při průletu u Lutetie. Pouhých 24 hodin po průletu už se Lutetia zase jeví jen jako vzdálený cizinec. Díky Rosettě se ale stala blízkým přítelem.