Sonda mise ExoMars odeslala první snímky z nové oběžné dráhy
Sonda TGO (Trace Gas Orbiter) mise ExoMars dodala z nově dosažené oběžné dráhy první snímky planety Mars.
Sonda dorazila na dráhu blízkou kruhové ve výšce 400 km o několik týdnů dříve, než bylo plánováno. Může tak začít plnit svůj primární úkol, kterým je pátrání po plynech, jež mohou být spojené s biologickou nebo aktuální geologickou aktivitou na Marsu.
Fotografický přístroj sondy CaSSIS (Colour and Stereo Surface Imaging System) pořídil tento dechberoucí snímek, který zachycuje část dopadového kráteru, během testovacího provozu. Kamera byla aktivována 20. března a následně prošla zkouškami tak, aby mohla začít plnit své hlavní úkoly od 28. dubna.
„Do přístroje jsme na začátku testovací fáze nahráli nový software a po vyřešení několika drobných problémů můžeme konstatovat, že zařízení je v dobrém stavu a připravené k práci,“ konstatoval hlavní řešitel kamery Nicolas Thomas ze švýcarské Bernské univerzity.
Snímek zachycuje 40 km dlouhý segment kráteru Koroljov, který se nachází ve vyšších oblastech severní polokoule. Světlý materiál na okraji kráteru je led.
„Jsme skutečně potěšeni, když vidíme, jak dobře se tento snímek vypořádal se světelnými podmínkami,“ říká člen vědeckého týmu CaSSIS majícího na starost právě kalibraci dat Antoine Pommerol. „Ukazuje to, že CaSSIS se může stát důležitým prvkem při studování oxidu uhličitého a vodních cyklů na Marsu.“
Fotografie vznikla složením ze tří snímků pořízených v různých barvách, které byly získány téměř současně 15. dubna.
„Snažíme se plně zautomatizovat proces produkce snímků,“ vysvětluje Nicolas Thomas. „Jakmile toho dosáhneme, můžeme vědeckým komunitám data pro analýzu distribuovat rychleji.“
Tým také plánuje pravidelné uvolňování záběrů pro veřejnost.
Kamera CaSSIS je jedním ze čtyř přístrojů na sondě TGO. Kromě ní jde o dva spektrometry a neutronový detektor.
Spektrometry začaly svoji práci 21. dubna pořízením prvních obrazů atmosféry. Spektrometry pracují tak, že zkoumají, jak jednotlivé molekuly atmosféry absorbují světlo: každá má totiž unikátní „otisk“, který prozrazuje její chemické složení.
Dlouhodobé získávání dat přitom pomůže získat detailnější vhled do složení atmosféry: zvláště pak v otázkách vzácných a v některých případech možná zatím ani neobjevených složek. Stopové plyny, jak ostatně napovídá už jejich název, se vyskytují jen ve velmi malých množstvích. Jde o méně než jedno procento objemu planetární atmosféry. Sonda bude pátrat speciálně po metanu a dalších plynech, které mohou signalizovat biologickou nebo geologickou aktivitu.
Kamera pak má být schopna charakterizovat na povrchu útvary, které jsou zdrojem stopových plynů.
„Jsme nadšeni z toho, že jsme konečně začali sbírat data o Marsu s pomocí naší fenomenální sondy,“ uvádí projektový vědec mise TGO v ESA Håkan Svedhem. „Zkušební snímky každopádně nastavily laťku očekávání hodně vysoko.“
Program ExoMars je společným podnikem ESA a ruského Roskosmosu. Sonda TGO je první ze dvou misí tohoto programu: další let je plánovaný na rok 2020 a bude se skládat z roveru a povrchové výzkumné plošiny. Pro obě zařízení pak bude stávající TGO sloužit jako retranslační stanice. I tuto roli si už sonda vyzkoušela, když pomohla zajistit přenos komunikace z roveru NASA Curiosity. Tím jen zdůraznila záměr ESA a NASA vybudovat a udržovat komunikační infrastrukturu u Marsu pro budoucí mise.