Sopečný prach usedá, experti zasedají

Sopečný popílek viděný z letounu Falcon.
28 květen 2010

Po erupci islandského vulkánu pod ledovcem Eyjafjallajoekull, díky které se do atmosféry dostalo obrovské množství sopečného popílku a která výrazně omezila leteckou dopravu, se nyní více než padesát expertů z celého světa sešlo na workshopu pořádaném organizacemi ESA a EUMETSAT. Jejich cílem bylo prodiskutovat to, co si můžeme z minulých událostí odnést a probrat budoucí možnosti monitorování sopečného popílku.

Mezi experty byli meteorologové, specialisté na pozorování ze země, ze vzduchu nebo z vesmíru a také tvůrci různých modelových přístupů. Zatímco vědci a výzkumníci sdílejí informace o unikátní erupci, možnostech jejího monitorování, modelování důsledků a jejich ověřování, střediska VAAC (Volcanic Ash Advisory Centres) vysvětlují svoji roli a očekávání od vědecké komunity.

Vědec Fred Prata zabývající se atmosférou a změnou klimatu při norském Institute for Air Research uvedl: „Družicová data jsou v případě sopečných erupcí extrémně důležitá. Erupce totiž mohou nastat kdykoliv a kdekoliv, takže potřebujeme měřící systém, s jehož pomocí můžete monitorovat celou planetu.“

„Přitom jednou z částí skládačky, kterou pro pochopení rozptýlení sopečného popílku v atmosféře potřebujeme, je sledování jeho vertikálního profilu. Toto mohou poskytnout lidary z vesmíru. ESA připravuje v blízké budoucnosti vypuštění hned několika lidarů, a to na palubách družic ADM-Aeolus a EarthCARE.“

Aerosol optical depth of ash cloud
Parametry oblaku sopečného popílku.

V několika přednáškách také byla zdůrazněna kritická role infračervených přístrojů. Ty budou umístěny například na družicích EUMETSAT typu Meteosat Third Generation, které nyní vyvíjí ESA.

„Infračervené přístroje jsou absolutně nezbytné, protože pro svá pozorování nepotřebují sluneční záření, takže je možné sopečné emise sledovat ve dne v noci. Navíc využívají vlnovou délku 8 a 12 mikronů, což je klíčové z toho důvodu, že částice ohrožující leteckou dopravu jsou velké právě jen v řádu mikronů,“ doplňuje Prata.

Prezentace vztahů pozemních pozorování a modelací zase ukázaly velmi dobrou konzistenci – a to i s družicovými pozorováními. Bylo konstatováno, že nejlepším cestou k získání nejpřesnějších výsledků je kombinace jednotlivých zdrojů dat.

„V případě sopečného popílku bylo tentokrát získáno bezprecedentní množství pozemních dat po celé Evropě, což nám přineslo jedinečnou příležitost pro lepší pochopení některých mechanismů,“ uvádí David Schneider, geofyzik z organizace Geological Survey při Alaska Volcano Observatory.

Philippe Husson, který je náměstkem předpovědi počasí pro letectví a zástupce Meteo France ve VAAC, vysvětluje, že metody pozorování sopečného popílku se během erupce postupně vyvíjely: „Dříve jsme používali kvalitativní ukazatele, abychom popsali rizika. Nyní se ale požadavky výrazně posunuly, takže musíme dodávat mapy koncentrací popílku s absolutními čísly. S tímto přechodem z kvantitativního hlediska ke kvalitativnímu pohledu zkrátka potřebujeme družicová data pro to, abychom získali co nejlepší čísla.“

Časová řada měření sopečného popílku.

Husson také uvedl, že dodávané informace o nebezpečném prahu popílku nejsou definitivní a že jsou postupně zpřesňovány leteckými úřady. Přitom zvažují celou řadu faktorů: od zkušebních letů, kdy jsou reálné motory znečišťovány reálným prachem, přes typ motorů až po koncentraci popílku, kdy desetiminutový let napříč hustým mrakem může být ekvivalentem šesti hodinám stráveným v oblasti se slabou koncentrací.

„Protože některá rozhodnutí bylo nutné přijmout rychle, nebyly k dispozici žádné výstupy z vědecké komunity – ale teď už je dostatek času je konzultovat a probrat to, jak jsou naše čísla pevná,“ dodává.

Výstupem workshopu se stalo několik doporučení do budoucna. Tyto budou detailně zpracovány ve společné publikaci ESA a EUMETSATu a k dispozici on-line.

Hustota popílku nad Francií.

„Do těchto doporučení vkládám velkou naději, protože věci, které jsme probírali, jsou pro naši práci zásadní,“ uvedl Jean-Paul Malingreau z Evropské komise.

„Stejně tak potřebujeme vyhodnotit, zdali jsou současné a plánované družicové přístroje dostatečné a zdali odpovídají našim potřebám a požadavkům. I v této oblasti budou učiněna doporučení s tím, že z nich mohou následně vycházet tvůrci strategií i ti, kdo na příslušné projekty uvolňují peníze.“

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.