„Spící kráska“ Rosetta se v hlubokém vesmíru probudila z hibernace
Byl to pohádkový konec napínavé kapitoly příběhu meziplanetární sondy Rosetta, když ESA přijala signál od tohoto stamilióny kilometrů vzdáleného automatu. Poprvé po 31 měsících.
Rosetta nyní stíhá kometu 67P/Čurjumov-Gerasimenko: stane se prvním lidmi vyrobeným strojem, který s kometou poletí ve formaci, prvním, který se pokusí o výsadek na jejím povrchu, a prvním, který kometu doprovodí na cestě kolem Slunce.
Od svého startu v roce 2004 se Rosetta třikrát vrátila zpět k Zemi a jednou proletěla kolem Marsu, čímž získala správný směr a rychlost pro setkání s kometou 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Na cestě ještě proletěla kolem asteroidů Šteins a Lutetia.
Protože Rosetta využívá pro svůj provoz toliko sluneční energii, byla v červnu 2011 uložena do hlubokého spánku. Dostala se totiž na vzdálenost 800 miliónů kilometrů od tepla Slunce – až za oběžnou dráhu planety Jupiter.
Nyní se Rosetta vrátila blíže k naší mateřské hvězdě, od které ji dělí „jen“ 673 miliónů kilometrů. A tak generuje dostatek energie pro obnovení svého plného provozu
A proto v pondělí 20. ledna 2014, stále zhruba devět miliónů kilometrů od komety, došlo k zapojení přednastaveného interního „budíku“, který sondu aktivoval. Po ohřátí klíčových navigačních přístrojů, zastavení stabilizující rotace a zaměření své hlavní antény na Zemi, poslala Rosetta operátorům do řídicího střediska zprávu. V ní oznamovala, že přežila nejvzdálenější úsek své cesty.
Signál přijala pozemní stanice NASA v Goldstone (Kalifornie) v 18:18 h GMT (19:18 h středoevropského času) v průběhu hned prvního „komunikačního okna“, kdy měla Rosetta možnost ozvat se na Zemi. Zachycení signálu bylo vzápětí potvrzeno střediskem kosmických operací ESA v německém Darmstadtu a úspěšné probuzení bylo avizováno také na účtu Twitteru @ESA_Rosetta zprávou „Hello, World!“ (Ahoj světe!).
„Máme našeho stíhače komet zpátky,“ komentoval ředitel ESA pro vědecký a robotický průzkum Alvaro Giménez. „S Rosettou posuneme průzkum komet na zcela novou úroveň. Tato neuvěřitelná mise pokračuje v historii prvenství u komet, přičemž staví na technologických a vědeckých výsledcích naší první kometární mise Giotto. Ta v roce 1986 získala první snímky jádra Halleyovy komety z bezprostřední blízkosti.“
Access the video
„Po velmi perném dni jsme absolutně nadšeni z toho, že naše sonda je vzhůru a v plném provozu,“ dodává manažer mise Rosetta v ESA Fred Jansen.
Komety jsou považovány za primitivní stavební bloky sluneční soustavy a velmi pravděpodobně pomohly zanést na Zemi vodu – a možná dokonce ingredience pro život. Ale přesto kolem těchto tajuplných objektů zůstává mnoho nezodpovězených otázek. A ty by se díky komplexnímu průzkumu přímo na místě měla pokusit zodpovědět u komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko sonda Rosetta.
„Všechny ostatní kometární mise byly jen průletové, takže dokázaly zachytit jen krátké a pomíjivé momenty v životě těchto truhlic pokladů,“ uvádí projektový vědec ESA Matt Taylor. „Ovšem s Rosettou budeme schopni sledovat vývoj komety denně po dobu více než roku a tím získáme unikátní pohled na její chování. Stejně tak nám toto dlouhodobé studium pomůže dešifrovat roli komet při vzniku sluneční soustavy.“
Ovšem nejprve bude zapotřebí provést kontrolu stavu sondy. Postupně bude zapojeno jedenáct přístrojů na mateřské stanici a deset na výsadkovém modulu. Následně budou připraveny ke studiu komety P67/Čurjumov-Gerasimenko.
„Před námi je několik nabitých měsíců přípravy sondy a jejích přístrojů na dlouhodobé studium komety z naprosté blízkosti. Dokud se k ní přitom nedostaneme, víme toho o ní opravdu hodně málo,“ doplňuje manažerka operací Rosetty Andrea Accomazzová.
První snímky komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko má Rosetta pořídit v květnu, kdy obě tělesa bude dělit zhruba dva milióny kilometrů. Stejně tak má během května sonda uskutečnit hlavní korekční manévr, který srovná její dráhu letu s dráhou komety před kritickým setkáním plánovaným na srpen.
Po setkání začne Rosetta intenzivní dvouměsíční mapování povrchu komety, stejně jako provede důležitá měření jejího gravitačního pole, hmotnosti nebo tvaru a vyhodnotí její plynnou prachovou atmosféru (nazývá se koma). Sonda také bude sledovat plazmové prostředí a analyzovat, jak reaguje s vnější atmosférou Slunce – se slunečním větrem.
S pomocí těchto dat pak vědci vyberou místo pro přistání stokilogramového výsadkového modulu Philae. Jeho přistání je plánováno na 11. listopadu a půjde o historicky první pokus o výsadek na povrch komety.
Protože ovšem čtyřkilometrové jádro komety má prakticky zanedbatelnou gravitaci, Philae bude muset použít vrtáky a harpuny k uchycení k povrchu – aby se od něj neodrazil po kontaktu zpět do vesmíru.
Kromě široké palety vědeckých dat pošle Philae na Zemi panoramatické snímky svého okolí stejně jako fotografie povrchu ve vysokém rozlišení. Provede i analýzu složení ledu nebo organických materiálů: a to i z hloubky 23 centimetrů pod povrchem, odkud dopraví vzorky do palubní laboratoře k analýze.
Následně se mise Rosetty zaměří na doprovod komety, během níž se tato bude čím dál více přibližovat ke Slunci. Sonda bude studovat neustále se měnící podmínky s tím, jak se bude povrch komety zahřívat a led odpařovat.
Kometa dosáhne bodu největšího přiblížení ke Slunci 13. srpna 2015, kdy k němu bude mít 185 miliónů kilometrů. To je přibližně vzdálenost mezi oběžnými drahami Země a Marsu. Rosetta pak poletí s kometou do konce roku 2015 a bude sledovat, jak se její aktivita během vzdalování od Slunce bude snižovat.
„Když se budeme pokoušet prozkoumat neznámý svět komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko, budeme letos čelit mnoha výzvám. Jsem si jistý, že nás ještě čeká mnoho překvapení – ale teď jsem opravdu šťastný, že máme plnou komunikaci s naší sondou,“ dodává Matt Taylor.
