Stopy nedávné tektoniky na Marsu
Na snímku zachycené výrazné příkopy byly zformovány tlakem na povrch planety před méně než deseti milióny let.
Fotografii pořídila sonda ESA Mars Express 27. ledna letošního roku, přičemž je na ní vidět část systému Cerberus Fossae v oblasti Elysium Planitia nedaleko rovníku Marsu.
Systém Fossae - což v latině znamená „příkopy“ - se táhne více než 1000 km ze severozápadu na jihovýchod.
Příkopy na své cestě protínají dopadové krátery i kopce, stejně jako deset miliónů let staré vulkanické planiny. To napovídá, že jde o relativně mladé útvary.
Jejich délka je různá. Typicky jsou široké desítky metrů, ale výjimkou není ani kilometrová šíře. Vědci se domnívají, že jde o tektonické útvary utvořené podpovrchovými zlomy, které roztrhly svrchní vrstvy planety.
Mohou být spojené s výtrysky lávy z hlubin, které formovaly povrch. Možná, že tato láva proudila z trojice sopek, které se nachází na severozápadě.
Kruhové prohlubně vzniklé po kolapsu podpovrchových dutin v severní části oblasti (sever je na hlavním barevném obrázku vpravo) naznačují počínající pokles povrch. Na jiných místech jsou kruhové útvary viditelně spojené se vznikem dlouhých trhlin.
Vědci studující tuto oblast spekulovali, že tyto praskliny narušovaly povrch do jisté hloubky, takže dovolovaly lávě nebo podzemní vodě uniknout až na povrch.
Na západě, jak je vidět na kontextovém snímku, je se systémem příkopů spojené odtokové řečiště Athabasca Valles.
Tmavý materiál viděný ve velkém kráteru na severu (vpravo) a kolem některých z prasklin je písek navátý větrem vanoucím nad martovským povrchem.
V letošním roce oslaví sonda Mars Express patnáct let na oběžné dráze cílové planety. Vědci při této příležitosti diskutovali některé z nejvýznamnějších objevů mise na kongresu Evropských planetárních věd, který se koncem září konal v Berlíně.
Sonda dosud pořídila přes 40 tisíc snímků Marsu a jeho dvou měsíců s pomocí stereokamery s vysokým rozlišením, stejně jako kontextových snímků s pomocí kamery VMC (Visual Monitoring Camera). Mars Express také vytvořil s pomocí dalších přístrojů ohromnou databázi dat, které pokrývají ionosféru, atmosféru nebo interakci planety se slunečním větrem. Palubní radar se pak dokázal podívat i pod povrch planety.
Všechna dostupná data z mise Mars Express jsou k dispozici v Archívu planetárních věd ESA.
