Systém Galileo byl poprvé použit pro sledování letícího cíle
Družice ESA Galileo byly poprvé použity k určení zeměpisné délky a šířky plus výšky v případě sledování letícího testovacího letadla.
Čtyři satelity Galileo, které již jsou na oběžné dráze a zajišťují přesné navigační služby pozemním aplikacím v celé Evropě už od března 2013.
Nezávislý evropský navigační systém Galileo tak byl poprvé v historii využitý zcela samostatně k určení pozice letounu.
K mezníku došlo s díky letounu Fairchild Metro-II nad leteckou základnou Gilze-Rijen Air Force Base v Nizozemsku 12. listopadu 2013 ve 12:35 h GMT.
Stalo se tak v rámci letecké kampaně, nad níž měly společný dohled ESA a Národní letecko-kosmická laboratoř v Nizozemsku za podpory organizací Eurocontrol (Evropská organizace pro bezpečnost letecké navigace) a LVNL (Holandský poskytovatel leteckých navigačních služeb).
Na palubě letounu byl použitý pár testovacích přijímačů signálu Galileo: šlo o stejný typ, jaký je dnes používaný pro zkoušky systému přímo v terénu stejně jako v laboratořích po celé Evropě. Byly spojené s leteckou anténou certifikovanou pro příjem tří frekvencí systému Galileo, která byla umístěna na horní části letadla.
Testy byly načasovány tak, aby k nim došlo během doby, kdy byly všechny čtyři disponibilní družice Galileo v přímé viditelnosti – právě čtyři satelity jsou nezbytným minimem pro určování pozic.
Přijímače určovaly pozici letounu a stejně tak bylo jejich cílem určovat možnou odchylku, sílu šumu nebo identifikovat chyby.
Testování se týkalo jak veřejně dostupné otevřené služby (Open Service), tak přesnější, leč regulované služby PRS (Public Regulated Service). Ta bude dostupná pouze pro vládní účely.
Let pokrýval všechny hlavní fáze: vzlet, stoupání nebo stabilní let, kroužení, rychlost konstantní nebo proměnnou, prudké zatáčky, klesání nebo stoupání, přibližování a přistání.
Stejně tak byla určována pozice během rozmanitých podmínek, jako jsou vibrace, rychlost až 456 km/h, zrychlení až 2 g horizontálně a 0,5 až 1,5 g vertikálně nebo prudké manévry. Maximální dosažená výška byla 3000 m.
Letoun NLR Fairchild Metro-II je bez nadsázky možné označit jako veterána družicové navigace, protože v osmdesátých letech minulého století byl použit k prvním testům doplňkového evropského systému EGNOS (European Geostationary Navigation Overlay Service). Ten zvyšuje přesnost GPS a sleduje jeho spolehlivost v Evropě nebo pro uživatele služeb.
Evropské partnerství
Definiční a vývojová fáze systému Galileo IOC (In-Orbit Validation) byly provedeny pod patronací ESA, přičemž byly společně financovány ESA a Evropskou unií.
Následná fáze FOC (Full Operational Capability) je řízena a plně financována Evropskou komisí. Komise a ESA přitom podepsaly delegační dohodu, díky které ESA funguje pro komisi jako návrhář architektury systému a koordinátor veřejných zakázek.
