Tání ledu v Grónsku se urychluje
Nejnovější výzkum využívající 25 let družicových dat shromážděných v ESA ukazuje, že tání ledovců v Grónsku se začíná zrychlovat.
Výzkum publikovaný v časopise „Earth and Planetary Science Letters“ pracuje s daty z radarových výškoměrů získaných družicemi ERS, Envisat a CryoSat v letech 1992 a 2016.
Radarové výškoměry zaznamenávají povrchovou topografii během cesty družice nad povrchem. Přesně měří výšku ledu, vody a zemského pokryvu měřením času mezi vysláním a přijetím krátkých radarových pulzů.
Z dlouhodobého pohledu lze tato měření – krom jiného – využít ke studiu toho, jak se síla či nadmořská výška rozsáhlých ledovců mění. To pak lze využít k monitorování úbytku ledu.
Ačkoliv výzkumný tým, který funguje v rámci iniciativy ESA CCI (Climate Change Initiative), nalezl jen střední změny v množství ledu v devadesátých letech, tak po roce 2003 začala rychlost ztenčování ledového příkrovu narůstat.
„Právě ztenčování dominuje od počátku milénia velké části ledového pokryvu, přičemž jednotlivé ledovce mají různé hodnoty úbytku,“ uvádí hlavní autorka studie Louise Sandberg Sørensenová.
„Za celé čtvrtstoletí, které pokrývají naše data, vidíme mnohem větší úbytky na západě, severozápadě a jihovýchodě Grónska, než v jeho jiných částech. Třeba na severu je situace mnohem stabilnější.“
To podle Dr. Sørensena ukazuje na velkou klimatickou citlivost vnějších grónských ledovců, stejně jako na potřebu spolehlivého a dlouhodobého monitorování klimatických proměnných, což pomáhá zlepšovat klimatické modely a přinášet kvalitní informace politikům.
Grónský ledový pokryv je důležitou částí globálního klimatického systému. Jeho tání totiž krom jiného ovlivňuje koloběh vody v severní části Atlantiku. Probíhající monitorování ledového příkrovu je tak důležité pro pochopení jeho podílu na rozsahu a proměnách výšky mořské hladiny.
Nejnovější mise systému GMES/Copernicus Sentinel-3 je proto využívána pro sledování měnící se síly ledovců.
Iniciativa ESA CCI představuje výzkumný program, který využívá čtyři desítky let dat dálkového průzkumu Země uložené v archívech ESA a členských státech k vytváření informací požadovaných Rámcovou konvencí Spojených národů o klimatické změně.
Krom studia grónského ledového příkrovu program vyvíjí dlouhodobé a konzistentní datové produkty založené na družicových pozorováních dalších 22 základních klimatických proměnných, které získává mezinárodní vědecká komunita s cílem lépe porozumět chování Země.
