Centaurus A v oblasti vzdáleného infračerveného a rentgenového záření.

Temné srdce kosmické kolize

4 duben 2012

Dvě z kosmických observatoří ESA spojily své síly, aby bylo možné se v různých vlnových délkách podívat na to, co se právě děje v gigantické galaxii Centaurus A. Tato nová pozorování odhalují, že galaxie mohla vzniknout kataklyzmatickou kolizí dvou starších galaxií.

Centaurus A je k Zemi nejbližší gigantická eliptická galaxie: dělí nás od ní vzdálenost dvanáct miliónů světelných let. Existuje díky přítomnosti masivní černé díry ve svém středu, která vyzařuje intenzivní rádiové vlny.

Centaurus A ve viditelném spektru.

Zatímco předchozí snímky této oblasti vesmíru pořízené ve viditelném spektru jen naznačovaly velmi komplexní vnitřní strukturu galaxie Centaurus A, kombinace výstupů z nejnovějších pozorování dvou observatoří ESA pracujících na prakticky opačných koncích elektromagnetického spektra ukazují neobvyklou strukturu ve velmi vysokém rozlišení.

Galaxie byla poprvé prokazatelně zaregistrována Sirem Johnem Herschelem v roce 1847 během jeho výpravy za pozorováním jižní oblohy. Nyní, o 160 let později, kosmická observatoř nesoucí jeho jméno hraje nezastupitelnou roli v odhalování tajemství této galaxie.

Nové záběry pořízené v dosud nevídaném rozlišení Herschelovou kosmickou observatoří ve vzdáleném infračerveném spektru ukazují pohled, který se naskytne, když obří černá oblaka prachu kolem středu galaxie Centaurus A zmizí.

Video zachycující galaxii Centaurus A v různých vlnových délkách.

Záběry ukazují zploštělý vnitř disk spirálové galaxie ve tvaru, u něhož vědci předpokládají, že je důsledkem kolize s jinou eliptickou galaxií ve velmi vzdálené době.

Centaurus A ve vzdáleném infračerveném spektru.

Data z observatoře Herschel také přinášejí důkazy o intenzivním procesu vzniku hvězd ve středu galaxie společně se dvěma proudy hmoty vycházejícími z jádra galaxie – jeden z nich je přitom plných patnáct tisíc světelných let dlouhý. Nově objevená oblaka přitom korespondují s výtrysky, které jsou viditelné ve vzdáleném infračerveném spektru.

„Citlivost pozorování observatoře Herschel nám umožňuje nejen pozorovat záření prachu uvnitř i vně galaxie, ale také emise elektronů ve výtryscích v magnetickém poli, které dosahují rychlostí blízkých rychlosti světla,“ vysvětluje projektový vědec mise Herschel Göran Pilbratt.

Centaurus A v rentgenovém spektru.

Rentgenová observatoř ESA XMM-Newton pak pozoruje vysokoenergetické záření v jednom z výtrysků, který má délku přes dvanáct tisíc světelných let z jasného jádra galaxie.

Záběry získané observatoří ESA XMM-Newton ukazují nejen to, jakým způsobem výtrysky kolidují s okolní mezihvězdnou hmotou, ale také velmi aktivní jádro galaxie a jeho velké plynové halo.

„Observatoř XMM-Newton je velmi dobře zařízena pro sledování dlouhých a slabých emisí rentgenového záření, což nám často umožňuje sledovat halové jevy kolem galaxií – mimochodem poprvé, kdy je něco podobného možné,“ podotýká projektový vědec mise XMM-Newton Norbert Schartel.

Výtrysky pozorované oběma družicemi jsou důkazem existence supermasivní černé díry – o hmotnosti deseti miliónů Sluncí – ve středu galaxie.

Složené snímky.

Tato unikátní spolupráce dvou kosmických observatoří ve spojení s pozemskými pozorováními ve viditelné části spektra nám odhalila zcela nový pohled na dramata odehrávající se v objektech jako je Centaurus A: hlavní roli v nich přitom hrají černé díry, zrození hvězd a střet dvou galaxií.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.