Test radaru pro Jupiterovy ledové měsíce
Radarová anténa, která bude „nahlížet“ pod povrchu ledových měsíců planety Jupiter prochází důkladnými testy už zde na Zemi: zavěšená pod vrtulníkem.
Mise ESA JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) má odstartovat v roce 2022, přičemž ke svému cíli dorazí o sedm let později. Bude studovat turbulentní atmosféru planety Jupiter i její mohutné magnetické pole, stejně jako se zaměří na obří měsíce Ganymedes, Europa a Callisto. U všech tří se domníváme, že pod ledovou krustou existují tekuté oceány. A že se právě zde může nacházet klíč k nalezení života na obyvatelných světech.
Jednou z možností, jak nahlédnout pod povrch mohutné vrstvy ledu, je použít radar. Přesně to bude úkolem přístroje RIME (Radar for Icy Moons Exploration). Půjde o první zařízení schopné provádět přímá podpovrchová měření světů ve vnější části Sluneční soustavy.
Šestnáctimetrová anténa bude rozložena po startu, aby později – už u Jupiterových měsíců – vysílala rádiové pulzy směrem k povrchu a analyzovala čas plus sílu jejich odrazu od útvarů „pohřbených“ pod ledem až do hloubky 9 km. Vertikální rozlišení přitom bude mít 50 m.
Stejně tak pomůže charakterizovat široké rozpětí složení, teplotních a strukturálních variací očekávaných pod povrchem těchto unikátních a geologicky komplexních světů.
Aby bylo možné změřit klíčové charakteristiky antény a aby bylo možné je srovnat s počítačovými simulacemi, byl provedený test využívající vrtulník. Ten odstartoval z malého letiště v Heiligenbergu, což je nedaleko německého Friedrichshafenu. Anténa byla namontována na zjednodušeném modelu sondy a zavěšena 150 metrů pod vrtulníkem, přičemž se při letu nacházela ve výšce 50 až 320 metrů nad zemí.
Testy byly provedeny s anténou a slunečními bateriemi v horizontální a vertikální orientaci vzhledem ke zbytku modelu sondy: a to pro lepší pochopení interakcí mezi komponenty sondy a anténou – a k otestování charakteristik vráceného signálu.
Vrtulník nabídnul flexibilitu blízkých letů nad zemí při divokých manévrech. Včetně takových, při kterých létal po „osmičkách“.
„Všechny experimenty byly provedeny a poskytly ohromné množství dat, která budou v následujících týdnech analyzována. Tím určí další směr vývoje přístroje a zlepší naše počítačové modely, které jsme vytvořili v laboratořích,“ vysvětluje hlavní tvůrce přístroje Lorenzo Bruzzone z italské University of Trento.
„Test byl základním krokem k pochopení chování skutečné antény, která nám dovolí provést velmi přesná měření radarových odezev odražených od struktur hluboko pod povrchem ledových měsíců planety Jupiter.“