Testování radarového vidění družice Sentinel
Už dva dny poté, co se do vesmíru dostala první družice Sentinel evropského programu GMES/Copernicus, byly zahájeny úvodní kontroly jejího přístrojového vybavení stejně jako ověřování pozemního segmentu.
V neděli 6. dubna byl radar SAR (Synthetic Aperture Radar) pracující v pásmu C poprvé zapnutý na několik minut. Stalo se tak na základě povelu vyslaného z pozemní stanice Svalbard (Norsko).
První data pak byla předána do pozemní stanice Matera v jižní Itálii. Odtud pak automaticky putovala ke zpracování a archivaci do střediska ve Farnborough (Velká Británie). Všechna tato zařízení jsou součástí pozemního segmentu systému GMES/Copernicus.
První aktivace – součást fáze LEOP (Launch and Early Orbit Phase) – poskytla zásadní informaci o tom, že palubní radar pracuje normálně. Stejně tak byla demonstrována správná funkčnost celého řetězce od vydání povelu až po vytvoření finálních dat pozemním segmentem.
„Jsem opravdu hrdý na tyto úvodní výsledky získané misí Sentinel-1 a chci využít této příležitosti ke gratulaci všem týmům za vynikající práci, kterou dosud odvedly. Zvláště pak v rámci fáze LEOP,“ uvedl ředitel programů dálkového průzkumu Země ESA Volker Liebig.
Pro úvodní test pracoval radar ve „vlnovém režimu“, v němž jsou získávána data pokrývající plochu 20 krát 20 kilometrů ze dvou odlišných úhlů každých 100 km. Jakmile bude družice převedena do operačního režimu, bude tento mód použitý ke stanovení směru, délky a výšky vln na otevřeném moři.
Access the video
Fáze LEOP byla dokončena v neděli 6. dubna večer. Po ní mise vstoupila do tříměsíční komisní fáze, během níž budou provedeny testy směřující k rutinní operační fázi. Radar byl zapnutý pro provádění pravidelných pozorování ve čtvrtek 10. dubna.
ESA a Evropská komise plánují zveřejnění první sady radarových snímků během tohoto týdne. Na počátek května je pak plánováno setkání s tiskem, kde budou prezentovány úvodní výstupy mise a které bude organizovat společně ESA a Evropská komise.
Pokročilý radarový přístroj může zemský povrch „vidět“ skrze mraky stejně jako v noci, takže bude získávat data v jakémkoliv počasí nebo v kteroukoliv denní či noční dobu.
Data budou využívána v celé řadě služeb evropského programu GMES/Copernicus pro monitorování životního prostředí. K nim bude patřit monitorování ledového pokryvu v Arktidě, rutinní sledování ledovců na mořích, průzkum prostředí pro námořní dopravu, a to včetně monitorování ropných skvrn nebo sledování lodí. Dále pak pozorování zemského pokryvu pro odhalování rizika sesuvů, mapování lesních, vodních nebo zemských zdrojů stejně jako monitorování pro podporu humanitární pomoci v krizových situacích.
Mise Sentinel-1 se bude skládat ze dvojice identických družic, Sentinel-1A a -1B, které budou létat kolem Země vzájemně posunuté o 180 stupňů, aby se co nejlépe doplňovaly. Sentinel-1A byla vypuštěna 3. dubna 2014 z evropského kosmodromu ve Francouzské Guayaně.
