Vědecké jaro v izolované Antraktidě
V Antraktidě se posádka francouzsko-italské výzkumné stanice Concordia připravuje na zimu. Bude muset přežít šest měsíců izolace – čtyři z nich přitom v naprosté tmě, protože Slunce se v jejich průběhu nikdy nevyhoupne nad obzor. A zároveň bude provádět vědecká pozorování na jednom z nejodlehlejších míst na Zemi.
V letošním roce bude agenturou ESA sponzorovaný lékař Beth Healey monitorovat pětici experimentů, které položí základy pro dlouhodobé mise při průzkumu naší Sluneční soustavy. Protože žít na Concordii je v mnoha ohledech podobné žití ve vesmíru, kde jsou posádky odříznuté od světa a bez slunečního svitu, navíc za podmínek sníženého tlaku – stanice Concordia leží v nadmořské výšce 3200 m.
Beth Healey bude mít v popisu práce širokou paletu činností: od hledání života, který je schopen přežit v extrémních podmínkách až po sledování toho, jak se třináctičlenná posádka schopná se vypořádat s životem v uzavřených prostorech. To ale není vše: kromě toho se bude - stejně jako kterýkoliv člen týmu - věnovat údržbě stanice a provádět antarktické výzkumy pro francouzské a italské polární instituce.
Kontrola nasbíraných dat
Vědecké experimenty často porovnávají výsledky získané na různých místech a v různých časech. Proto ESA podepsala počátkem roku 2015 dohodu s britskou organizací BAS (British Antarctic Survey) na realizaci dvou z pěti pokusů z Concordie také na její stanici Halley VI. Pokud bude tento pilotní projekt úspěšný, ESA plánuje spolupráci rozšířit.
Základna Concordia nabízí vědcům ESA možnost studovat, jak se lidský organismus vypořádává s životem v izolaci a ve vyšších nadmořských výškách. Posádka na základně Halley VI podstoupí stejné odloučení a absenci denního světla, ovšem bude žít jen pár metrů nad hladinou moře. Srovnání výstupů z obou míst pomůže výzkumníkům vyloučit jeden z faktorů, který může mít vliv na data: tlak atmosféry.
Společná věda
V následujících šesti měsících tak budou dobrovolníci na stanicích Halley VI a Concordia zaznamenávat své aktivity do videodeníků, stejně jako budou sledovat své společenské aktivity. To má pomoci vytvořit objektivní počítačový software, jenž umožní „nahlédnout“ do stavu mysli kosmonautů.
Zeptejte se kohokoliv, jak se cítí a prakticky vždy dostanete odpověď „dobře“. Ale pro řídicí středisko plánující kritické operace jako je složitá kosmická vycházka nebo připojení vesmírné lodi má objektivní druhý názor cenu zlata.
Systém pracuje tak, že analyzuje i drobné změny v intonaci nebo gramatice. Zaznamenává třeba i to, jak často na sebe lidé mluví. Tím vytváří ucelený obraz toho, jak se doopravdy cítí.
Druhý experiment, který se uskuteční na obou stanicích souběžně, bude testovat, jak se lidské oči přizpůsobí čtyřem měsícům venkovní temnoty a umělého osvětlení.
David Vaughan, ředitel BAS, poznamenává: „Zavázali jsme se k podpoře špičkové vědy v Antarktidě ve všech disciplínách. A proto jsme opravdu nadšení, že můžeme hostit tyto nové výzkumy, které pomáhají vytyčit cestu k možná největšímu dobrodružství v historii lidstva, k pilotovanému letu na Mars.“
