Venuše je živá – alespoň z pohledu geologa

Už dlouho víme, že na povrchu Venuše je poměrně málo kráterů. Čili něco udržuje její povrch čistý. Vědci se domnívali, že tím „něčím“ je vulkanická aktivita, ale to s sebou neslo celou řadu otázek – například zda jde o proces pomalý či rychlý? Je zde nějaká kataklyzmatická vulkanická aktivita, která přetváří celý povrch planety lávou, nebo jde o postupný proces v důsledku malých vulkanických erupcí? Nejnovější pozorování se přiklánějí k druhému vysvětlení.

„Máme v rukou silný důkaz nedávných sopečných erupcí – a ten důkaz je přímo na povrchu planety,“ říká Sue Smrekarová, vědecká pracovnice v laboratořích NASA JPL (Jet Propulsion Laboratory) v Kalifornii.

Onen silný důkaz má podobu rozdílů ve složení okolní krajiny kolem tří vulkanických oblastí. Data shromáždil spektrometr VIRTIS (Visible and Infrared Thermal Imaging Spectrometer) na sondě ESA Venus Express, která pracuje na oběžné dráze planety od dubna 2006.

Spektrometr VIRTIS zaznamenal jasnější oblasti povrchu, a to na základě odhadu emisivity (to je poměr intenzity vyzařování tělesa k intenzitě vyzařování absolutně černého tělesa). V roce 2008 vydali Jörn Helbert a Nils Müller se spolupracovníky z Institutu planetárního výzkumu při Německém letecko-kosmickém středisku v Berlíně mapu proměn emisivity na jižní polokouli Venuše.

Doktorka Smrekarová a její kolegyně se zaměřily na tři oblasti, které připomínaly Havaj – dobře známou právě pro svoji vulkanickou aktivitu. Dokázala, že tyto oblasti mají vyšší emisivitu, než okolí. To dokládá jejich odlišné složení.

Na Zemi reagují proudy žhavé lávy s kyslíkem a dalšími složkami atmosféry, což vede ke změnám jejich kompozice. Na Venuši by tento proces měl být podobný navzdory teplejší a hustší atmosféře, která se skládá převáženě z oxidu uhličitého.

Vědci vykládají fakt, že ztuhlá láva má jiné složení než okolí jako důkaz absence zvětrávání povrchu – a tudíž i toho, že vznikly relativně nedávno. Odhadují, že vznikla geologicky nedávno, tak před 2500000 lety – pravděpodobně ještě dříve, možná dokonce v dnešní době. „Je to významné zjištění,“ komentuje projektový vědec programu Venus Express Håkan Svedhem.

Zatímco postupně měněný povrch planety na jedné straně není příliš spektakulární záležitostí, na straně druhé znamená, že Venuše se v mnohém podobá Zemi.

„Existují různé zajímavé modely toho, že Venuše mohly být krátkodobě pokryta kilometry vulkanické lávy, ale ty předpokládají, že její nitro se chová úplně jinak, než interiér naší Země. Pokud ale vulkanismus působí postupně, podporuje to teorie, že nitro Venuše se chová podobně jako Země, jen je bez deskové tektoniky,” uzavírá doktorka Smrekarová.