Více než dva milióny prvních obletů Země

18 duben 2011

Od svého uvedení dne 12. dubna 2011, zaznamenal film rekonstruující průkopnický let Jurije Gagarina více než 2,6 miliónu shlédnutí. Většinu filmu přitom natočil z paluby Mezinárodní kosmické stanice kosmonaut ESA Paolo Nespoli.

První pilotovaný let v historii lidstva trval 12. dubna 1961 jen 108 minut. Za tuto dobu obletěl sovětský pilot Jurij Gagarin v lodi Vostok naši planetu jednou jedinkrát, ovšem i tak se zapsal do historie jako první člověk, který měl možnost rozhlédnout se ve vesmíru: viděl jasné hvězdy na černočerném nebi, jasně zářící Slunce a majestátnou Zemi.

Vidět rodnou planetu pod sebou bylo pravděpodobně nejúžasnějším pohledem během jeho letu. Nyní je možné si „vychutnat“ to, co viděl Gagarin – v nejvěrnější možné podobě. A tak díky sestříhání archivních záběrů a hlasových záznamů s čerstvě natočeným materiálem z paluby Mezinárodní kosmické stanice.

Jednoduchý nápad, obtížná realizace

„Když se Gagarin vrátil z vesmíru zpět na Zemi, každý chtěl vědět, jaké to bylo," říká režisér Christopher Riley, který vytvořil projekt First Orbit (První orbita).

„Mnohý touto otázkou myslel: jak vypadá Země tam shůry? A to bylo něco, co právě jen Gagarin přesně věděl.“

Riley se proto rozhodl rekonstruovat celý let lodi Vostok – a ESA souhlasila s pomocí. Společně s Geraldem Zieglerem, inženýrem letové dynamiky pracujícím ve středisku ESA ESOC, spočítal okamžik, kdy se bude Mezinárodní kosmická stanice nacházet přesně na dráze kopírující trajektorii letu Gagarina v onen historický den.

"Making of First orbit" screen capture
Režisér Christopher Riley

Nešlo ale jen o přesnou dráhu letu, nýbrž také třeba o podmínky osvětlení, které chtěli mít tvůrci projektu co nejvíce podobné podmínkám, jaké panovaly v době Gagarinova letu. Tedy aby „start“ proběhl v 6.07 h GMT blízko Aralského moře, nad Tichým oceánem aby byla noc, nad jižním Atlantikem aby se rozednilo – a po přeletu celého afrického kontinentu plus Středního Východu aby se severně od Kaspického moře mohlo v 7:55 h GMT přistát.

Za pomoci Rolanda Luettgense a Giovanniho Graviliho z ESA byli Gerald a Christopher schopni dohledat v Gagarinových poznámkách různé oblasti, úhly pohledu a detaily, které viděl. Všechny informace pak zesumarizovali a poslali je posádce Mezinárodní kosmické stanice.

Christopher nechtěl použít prosté družicové snímky, protože záběry pořízené lidmi – přes své chyby a nedokonalosti – jsou autentičtější.

Paolo jako kameraman

Kameraman Paolo Nespoli

ESA následně pomohla zakomponovat požadavek do pracovního času posádky na Mezinárodní kosmické stanici a, po zkušebním natáčení provedeném loni v listopadu astronautem NASA Douglasem Wheelockem, natočil evropský kosmonaut Paolo Nespoli většinu materiálu pro projekt počátkem letošního ledna.

Samotný Paolo se ve vlastním filmu neobjevuje, ale v okamžiku, kdy kosmická stanice vlétá do zemského stínu nad severním Tichým oceánem, můžete zachytit jeho obraz odrážející se v okně – v okamžiku, kdy se přibližuje ke kameře.

Mezi Gagarinovým skutečným letem a projektem First Orbit je ale přece jen jeden zásadní rozdíl. Jmenuje se Měsíc.

„Když Gagarin vletěl 12. dubna 1961 do zemského stínu, byl vidět srpek Měsíce,“ vysvětluje Christopher.

Podle autobiografie Cesta ke hvězdám se pokoušel Měsíc z vlastní zvědavosti spatřit, ale naneštěstí se nedostal do zorného úhlu jeho průzoru. „Nevadí,“ napsal v autobiografii. „Příště.“

Pro Gagarina ale nikdy žádné „příště“ nenastalo, zato Christopher měl možnost Měsíc do filmu zakomponovat.

„Paolo zatím neměl možnost film vidět, ale už je nedočkavý, aby si jej prohlédl co nejdříve po návratu na Zemi,“ uvádí Roland Luettgens, který pracuje jako letový ředitel ESA v řídícím středisku laboratoře Columbus a který Paola informoval o úspěchu jeho filmu.

„Je šťastný, že se na projektu mohl podílet a posílá srdečné pozdravy všem, kdo podpořili vznik tohoto projektu.“

Film je volně ke spatření na www.firstorbit.org nebo YouTube. Během prvního týdne od uvedení on-line zaznamenal téměř 2,6 miliónu shlédnutí.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.