Východ Měsíce nad Zemí očima sondy Rosetta

Fotografie byla pořízena jen několik minut před největším přiblížením sondy k naší planetě: k tomu došlo 3. března 2005 ve vzdálenosti 1950 km.

Zatímco pozornost na první pohled bezesporu upoutají formace mraků, snímek ukazuje také křehkou podstatu zemské atmosféry: to jak tenká vrstva nás dělí od nemilosrdného kosmického prostředí.

Na snímku je Měsíc zachycen, jak vychází nad zemským obzorem, nad Tichým oceánem. Vypadá jako tmavý, neb je k nám přivrácený Oceánem bouří. Jde o největší z měsíčních „moří“, které zformovala v počátcích jeho existence žhavá láva vytékající z místních vulkánů.

Cílovou stanicí sondy Rosetta je kometa 67P/Čuryjumov–Gerasimenko, k níž míří od března 2004. Od svého startu se přitom sonda přiblížila třikrát k Zemi (2005, 2007 a 2009) a jednou k Marsu (2007). Během těchto manévrů využila gravitačních polí inkriminovaných planet k navedení na dráhu, po níž může kometu dohnat.

Meziplanetární sonda se také setkala se dvěma asteroidy, které fotografovala: 5. září 2008 to byla planetka (2867) Steins a 10. července 2010 (21) Lutetia.

V červnu 2011 byla Rosetta převedena do hibernovaného stavu s tím, že 10. ledna 2014 se má probudit, aby mohla pokračovat v cestě na své rande s kometou o několik měsíců později.

Rosetta doprovodí kometu na cestě kolem Slunce, kdy bude zkoumat, jak ohřívání slunečními paprsky bude postupně proměňovat zmrzlý povrch tělesa.

Sonda s sebou nese i výsadkový modul Philae, který má v listopadu 2014 sestoupit na povrch komety. Bude to poprvé v historii lidstva, co se něco podobného uskuteční.

Komety jsou považované za nejprimitivnější stavební kameny sluneční soustavy a pravděpodobně pomohly zanést na Zemi vodu, což je jeden ze základních předpokladů pro rozvoj života. Studování pevných i plynných kometárních částic pomocí sondy Rosetta umožní vědcům lépe pochopit roli těchto vlasatic při vzniku a vývoji sluneční soustavy.