Výcvik přežití astronautů

Noví evropští kandidáti na astronauty, Samantha Cristoforettiová, Alexander Gerst, Andreas Mogensen, Luca Parmitano, Timothy Peake a Thomas Pesquet
9 červenec 2010

Koncem června bylo šest kandidátů na astronauty vrháno z vrtulníku, opuštěno na volném moři nebo ponecháno na horkém středomořském slunci – naštěstí ale byli na tyto situace dobře nachystáni a celou dobu pod dohledem.

Astronauti totiž musí být připraveni prakticky na všechno nejen ve vesmíru, ale také na zemi. Může se totiž například stát, že jejich loď bude nucena nouzově přistát na nějakém odlehlém místě, jako je třeba oceán, poušť, prales, ledovec... Může se tak stát v létě i v zimě, za každého počasí.

Astronauts survival training, June 2010
Samantha Cristoforettiová

Protože předtím, než bude v případě nouze astronauty možné zachránit, je zapotřebí počítat s tím, že budou pravděpodobně odkázáni jen na základní vybavení a nouzové zásoby v přistávacím modulu lodi Sojuz. Proto je výcvik přežití tak důležitou součástí přípravy všech astronautů.

Noví evropští kandidáti na astronauty, Samantha Cristoforettiová, Alexander Gerst, Andreas Mogensen, Luca Parmitano, Timothy Peake a Thomas Pesquet, prošli touto zatěžkávací zkouškou minulý týden. Tehdy dokončili dvoutýdenní náročný výcvik přežití v extrémních podmínkách, kdy museli prokázat svoji schopnost přežít ve tvrdém prostředí pouze s minimálním vybavením.

Táboření, plavání a lovení

Astronauts survival training, June 2010
Získávání horolezeckých dovedností.

„Chtěli jsme kandidátům na astronauty předat základní znalosti ohledně přežití v divočině,“ vysvětluje Loredana Bessoneová, která je zodpovědná za výcvik přežití v rámci European Astronaut Centre v německém Kolíně nad Rýnem. „Po získání základních vědomostí potřebných k přežití v každém počasí, stavu a prostředí, získají kandidáti ještě specifické informace o přežití v určitých podmínkách a s určitými prostředky.“

Po teoretické i praktické výuce nastal čas na ověření získaných znalostí v praxi. Za asistence italské letecké policie, pobřežní stráže, místních úřadů a horské služby, byli kandidáti na astronauty dopraveni do odlehlé lokality. Dostali za úkol vytvořit tábor, zapálit oheň a nalézt něco k snědku. Věnovali se tak rybaření, kladení pastí, přípravě jídla a vaření, a to vše s primitivními nástroji.

Astronauts survival training, June 2010
Andreas Mogensen s izolačním materiálem.

Budoucí astronauti „očesali“ starý automobil, aby z něj získali a vytvořili použitelné nástroje, které jim pomohly postavit přístřeší, pasti nebo rybářské potřeby.

Následně byli zasvěceni do základních tajů horolezectví, kdy bezpečně slaňovali vysoké útesy, překonávali řeky a orientovali se v divočině za použití přirozených orientačních bodů a hvězd. Důležitou součástí výcviku byla také výuka lékařských znalostí.

Astronauts survival training, June 2010
Tim Peake (vpravo) připravuje oběd na ohni.

Po třech dnech v divočině dostali kandidáti na astronauty suché oblečení a nový úkol: dostat se k určenému místo setkání skrze kaňony, vodní toky a útesy. Cestou museli hledat a upravovat pitnou vodu a nocovat ve vlastnoručně vyrobených improvizovaných krytech. Celá šestice byla nakonec „zachráněna“ vrtulníkem, ale úleva měla jen krátkého trvání. Kandidáti byli totiž ihned přinuceni vyskočit do moře, nafouknout si záchranný člun a následně byli ponecháni ve vlnách Středozemního moře svému osudu – až do dalšího rána.

Nebyl to jen den na čerstvém vzduchu

Astronauts survival training, June 2010
Plavba po Středozemním moři.

„Měli jsme štěstí a počasí bylo neustále pěkné,“ uvedla Samantha Cristoforettiová. „Denní teploty nebyly přes třicet stupňů a během nocí neklesaly pod deset stupňů Celsia.“

Ale i tak byl výcvik na hony vzdálený prázdninovému kempování: bylo nutné sušit oblečení po překročení řeky, stejně jako plavání v oblečení v moři představovalo náročnou disciplínu. Překonávání terénních překážek vyžadovalo pevné nervy a stejně tak lov zvěře na jídlo není nic pro lufťáky – ostatně, není o nic jednodušší ani pro kandidáty na astronauty.

„Po prvních 48 hodinách jsme byli docela hladoví,“ připouští Tim Peake. „Stejně jako spánek v těchto podmínkách nebyl jednoduchý. Bylo to zkrátka tvrdé, ale když se za celou výcvikem ohlížím teď, šlo o úžasnou zkušenost.“

Záchrana vrtulníkem.

Pro kandidáty s předchozí vojenskou zkušeností nepředstavoval výcvik nic nového. Jeden rozdíl tu ale přece jen byl. „U armády jsme se učili především skrývat, nikoliv být nalezeni,“ směje se Tim Peake, který sám byl dříve instruktorem pro přežití v extrémních podmínkách. Zároveň ocenil místní instruktory za pečlivě připravený scénář stejně jako za podporu, která se kandidátům dostala.

Poté, co kandidáti ESA „přežili“ výcvik zaměřený na přežití, se nyní vrátili do mateřského výcvikového střediska. Zde se budou dále připravovat na své budoucí povolání, aby se mohli stát skutečnými astronauty. Tento titul by měli formálně získat již příští podzim, kdy (pokud...) složí závěrečné zkoušky.

Copyright 2000 - 2014 © European Space Agency. All rights reserved.