Země viděná různýma očima
V šedesátých letech pořídili první kosmonauti snímky Země, které pak přitáhly představivost lidí na celém světě. Fotografie se staly nejenom ikonami kosmického průzkumu, ale také symbolem křehkosti naší planety. Ale kosmonauti nejsou jediní, kdo své zraky upírají k Zemi.
Družice létající stovky kilometrů nad našimi hlavami bez ustání pořizují snímky Země a dodávají ohromné množství dat o našem životním prostředí. Ve skutečnosti to bylo právě satelitní snímkování, které ve zkoumání Země předběhlo kosmonauty pořízené fotografie.
„Pořídili jsme mnoho snímků, abychom sdíleli naši zkušenost z vesmíru s lidmi na Zemi a mohli tak pozorovat naši planetu z unikátního úhlu. Ovšem naším hlavním úkolem je provádění experimentů a zajišťování provozu Mezinárodní kosmické stanice,“ vysvětluje kosmonaut ESA Paolo Nespoli, který je aktuálně na své třetí misi na ISS.
„Ačkoliv mají nám pořízené snímky jistou vědeckou hodnotu, jsou primárně určeny pro informační nebo vzdělávací účely. Družice mají mnohem lepší a výkonnější přístroje, než jakými disponujeme zde na kosmické stanici, a jsou schopné provádět konstantní a opakovaná pozorování. Tím získávají zcela přesná historická vědecká data.“
Družicové snímky ukazují svět skrze širokoúhlé objekty, takže jsou na nich viditelné i rozměrné objekty. Družice navíc nad různými oblastmi opakovaně a často přelétají, takže dovolují sledovat změny na naší planetě.
Různé družice přitom nesou různé senzory, které se zaměřují na odlišné typy dat. Tato data jsou následně konvertována do informací pro mnoho aplikací jako sledování znečištění atmosféry, mapování odlesňování, měření růstu hladiny moří, kvantifikace množství rozpuštěného ledu z ledovců nebo studování vývoje teploty Země.
Zatímco optické pokrytí je nejčastěji prezentováno ve formě obrázků, ve skutečnosti jde o digitální data. Stejná „syrová“ data mohou být zpracována počítačovými programy rozdílnými způsoby, abychom z nich dostali specifické informace.
Během přírodních katastrof jako jsou například hurikány, představují fotografie pořízené „shůry“ kosmonauty důležitý komunikační nástroj dávající představu o rozsahu jevu. Dávají lidský rozměr do dálkového průzkumu a mohou nabídnout osobní vzkaz naděje lidem na zemi zasaženým katastrofou.
Mezitím několik meteorologických družic pracuje na tom, aby pomohlo meteorologům lépe pochopit bouři a sledovat její cestu. Místní autority tak mohou rozhodnout o tom, zdali bude evakuace nezbytná. Další satelity poskytují důležité informace pro následné zvládání katastrofy, jako jsou třeba mapy záplav.
Dnes jsou tisíce fotografií Země pořízených kosmonautů dostupných on-line a široce sdílené skrze sociální sítě.
Být fotografem rozhodně není podmínkou pro to stát se kosmonautem, ale je to součást výcviku pro let do vesmíru. Jakmile je na kosmické stanici, věnují část svého volného času pořizování snímků z modulu Cupola: pozorovatelny s nerušeným výhledem na Zemi a další kosmická tělesa.
„Miluji fotografování, ale zároveň je fascinující vidět ekologickou rovnováhu planety, vidět jak využíváme zdroje zde na Zemi a jaký dopad jako lidstvo máme,“ dodává Paolo Nespoli.
Zatímco družicové snímky jsou vědecky hodnotné a inspirativní, kosmonauti „poletující“ v beztíži obklopeni náročnými podmínkami vesmíru stále přitahují naši pozornost. Ze svých „pozorovatelen“ vysoko nad hlavami běžných smrtelníků mohou kosmonauti i družice vidět delikátní krásu naší planety a vyzdvihovat důležitost péče o tuto malou modrou tečkou putující nekonečným vesmírem.
