Země z vesmíru: kvetoucí léto
Snímek pořízený družicí Envisat zachycuje kvetoucí fytoplankton rozprostírající se přes Barentsovo moře od pobřeží Evropy až po její nejsevernější výběžek, mys Nordkinn.
Během teplého severoatlantického driftu zůstává jižnější část tohoto šelfového moře s průměrnou hloubkou 230 metrů z větší části nezamrzlá. To přispívá k větší biologické aktivitě a produkci ve srovnání s dalšími částmi světového oceánu ve srovnatelných zeměpisných šířkách.
Volně plovoucí fytoplankton kopíruje proudění oceánu v úchvatných odstínech modré a zelené. Mikroskopické mořské organismy driftují na nebo blízko povrchu moří a oceánů, přičemž jsou nazývané „trávou moře“. To proto, že představují základ oceánského potravinového řetězce.
Jednoduché organismy také hrají v procesu fotosyntézy podobnou roli, jako suchozemské zelené rostliny. Fytoplankton je schopen přeměnit neorganické složky jako je voda, dusík nebo uhlík do komplexních organických materiálů.
Díky své schopnosti „vtáhnout“ tyto složky, jsou stejným přínosem pro odstraňování oxidů uhlíku z atmosféry stejně jako jejich příbuzní na zemi. Proto mají zásadní vliv na tvorbu klimatu.
Stejně tak jsou tyto mikroorganismy citlivé na změny životního prostředí. S fytoplanktonem je tak zapotřebí počítat v modelech budoucích klimatických změn.
Ačkoliv jednotlivé částečky fytoplanktonu jsou samy o sobě mikroskopické, chlorofyl, který využívají pro fotosyntézu, je schopen měnit barvu okolního oceánu. Díky tomu mohou být tyto drobné organismy detekovány speciálními senzory na palubách družic – podobně jako se podařilo na tomto snímku přístroji MRIS (Medium Resolution Imaging Spectrometer) na družici Envisat dne 17. srpna 2011.
