Družice Proba-2 sledovala zatmění Slunce
Nedělní zatmění Slunce bylo pozorovatelné jen – z našeho pohledu - na odvrácené straně planety, takže o něj Evropa přišla. Nicméně mikrosatelit ESA pro sledování kosmického počasí Proba-2 skrze měsíční stín opakovaně proletěl.
Výsledkem se stalo čtyřnásobné pozorování částečného zatmění Slunce. Proba-2 přitom krouží nad Zemí ve výšce 700 km. První zatmění pozorovala v neděli 20. května ve 21:09 h GMT, poslední pro ni skončilo ve 3:04 h GMT.
Sluneční zatmění dalo výzkumníkům z Belgické královské observatoře možnost zkontrolovat stav hlavního přístroje družice Proba-2 SWAP, který sleduje Slunce v pásmu extrémního ultrafialového záření. Místa, kde měsíční kotouč zakrývá Slunce, by se na těchto vlnových délkách měla ukázat jako černá.
Rozptýlené světlo a „šum“ přístroje nicméně může zapříčinit, že se některý pixel objeví jako méně černý. Sluneční zatmění tak pomáhá zjistit, v jaké kondici se ten který pixel nachází – a tak vlastně kalibruje přístroj.
Druhý přístroj monitorující Slunce na družici Proba-2 je LYRA: radiometr pro měření intenzity slunečního záření v oblasti čáry Lyman-alfa (121.6 nm). I ten sledoval „křivky zániku záření“ ve chvílích, kdy Měsíc zastiňoval Slunce. Signál se stával méně intenzivním ve chvílích, kdy byla část slunečního záření blokována Měsícem.
Ale pokles a následný nárůst nejsou symetrické: je to dáno bouřlivými „aktivními oblastmi“ na Slunci, které tvoří většinu signálu a které nejsou rozmístěné na slunečním kotouči pravidelně.
Navíc dva další přístroje (vyrobené Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd České republiky) měly možnost sledovat ve stínu zatmění „díru“ v ionosféře: jde o elektricky aktivní nejvyšší vrstvu zemské atmosféry.
