Sonda Fobos-Grunt.

Sonda Fobos-Grunt byla vypuštěna 8. listopadu 2011 na nízkou oběžnou dráhu Země s parametry 206 x 341 kilometrů. Následně se ji ale nepodařilo vyslat na meziplanetární dráhu a ruská kosmická agentura Roskosmos, ji 13. prosince 2011 prohlásila za ztracenou.

Dne 2. ledna 2012 pak začala kampaň mající za cíl co nejpřesněji předpovědět zánik. Ta se koná pod patronací meziagenturního výboru pro koordinaci (problematiky) kosmického smetí IADC (Inter-Agency Space Debris Coordination Committee), což je technické fórum celosvětově koordinující aktivity s nebezpečnými tělesy ve vesmíru, které jsou původu přírodního i uměle vytvořená.  
 

	Hlavní kontrolní místnost střediska ESOC.

Středisko ESOC v Darmstadtu má databázi zániků
 
Kancelář ESA pro kosmický odpad, která se nachází ve středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu, spravuje databázi IADC, v níž jsou obsažené všechny známé vstupy těles do atmosféry. Z ní čerpají i ostatní členové IADC při své práci či vytváření předpovědí.
 
 
Orbitální data mise Fobos-Grunt jsou poskytována především americkou sítí SSN (Space Surveillance Network) a ruským systém pozorování okolí Země. Na těchto datech jsou pak založené varovné a upozorňující bulletiny, která ESA vydává (nejen) pro své členské země.

Podle ruských výrobců má sonda Fobos-Grunt hmotnost 13,5 tuny, z čehož ovšem 11 tun připadá na pohonné látky. Rozměry základního tělesa sondy jsou 3,76 x 3,76 x 6,38 m s tím, že sluneční baterie mají rozpětí 7,97 m.
 
 
Velké množství nejistých faktorů
 
„V tuto chvíli je ohledně oběžné dráhy a kosmického prostředí tolik nejistot, že můžeme uvést jen to, že k zániku dojde mezi 13. a 17. lednem někde mezi 51,4 stupni severní a 51,4 stupni jižní šířky,“ uvádí Prof. Heiner Klinkrad, který je vedoucím kanceláře kosmického odpadu v ESA.
 
 

	Profesor H. Klinkrad.

Zároveň dodává, že se tato nejistota bude zmenšovat s tím, jak se bude zánik sondy blížit.

„Analýzy provedené v NASA a Roskosmosu ukazují, že nádrže s asymetrickým dimetylhydrazinem prasknou již ve výšce nad sto kilometrů, palivo se z nich uvolní a následně shoří společně s pláštěm nádrží.“

„Když vezmeme v úvahu velmi nízkou hmotnost prázdné sondy, která se pohybuje kolem 2,5 t, vychází nám, že Fobos-Grunt nepředstavuje během zániku rizikový objekt.“

„Roskosmos očekává, že většina sondy shoří a jen zhruba dvacet až třicet úlomků dosáhne zemského povrchu. Jejich úhrnná hmotnost by neměla přesáhnout 200 kg.“

Od počátku kosmického věku přitom neexistuje žádná potvrzená zpráva o tom, že by došlo k nějakému úrazu díky zásahu kosmického tělesa.
 
 
IADC vyhodnocuje potenciálně nebezpečné zániky
 
Členové IADC vyvinuli v uplynulých letech síť výměny dat, která má za cíl především vyhodnocovat rizika nebezpečných vstupů do atmosféry. Členové tak mohou data upřesňovat, nebo z nich sami v případě potřeby těžit – a tím následně zpřesňovat předpovědi.
 
 
Organizace spojené v IADC jsou ESA, NASA, národní evropské agentury stejně jako agentury v Rusku, Číně, Kanadě, Japonsku, Ukrajině a Indii.

Výsledky ze sledování poklesu dráhy a zániku sondy Fobos-Grunt budou využité členskými organizacemi IADC ke zlepšení dosud používaných předpovědních modelů.
 
 
Zlepšení evropské pozorovací kapacity
 
V roce 2009 ESA zahájila program SSA-PP (Space Situational Awareness Preparatory Programme), který se zaměřil na zvýšení evropské schopnosti detekovat, předvídat a vyhodnocovat rizika na životě a majetku umělými kosmickými objekty – a vytvořit jejich kompletní katalog.

Systém poskytuje velmi přesná data, čímž snižuje riziko srážek na oběžné dráhy a zlepšuje předpovědi týkající se toho, kdy a kde budou zanikat nekontrolovaná tělesa.