Rover mise ExoMars je připravený na zkoušky
Ve Velké Británii byla dokončena integrace rover mise ExoMars Rosalind Franklinová. Ten je tak připravený k transportu do Francie. Zde bude testován v podmínkách, jaké jej čekají na čtvrté planetě Sluneční soustavy.
V minulých týdnech byly na rover v Airbus Defence and Space ve Stevenage instalovány poslední části vědeckého vybavení. Mezi nimi byly i „oči“ roveru: kamery s vysokým rozlišením, které nabídnou jak panoramatické, tak detailní snímky povrchu. Planetu Mars začne rover zkoumat v roce 2021.
Primárním cílem mise je pokusit se zjistit, zdali někdy v minulosti nebyl na Marsu život. Dále pak lépe pochopit historii vody na této planetě. Rover bude vyhledávat geologicky zajímavé lokality, které následně prozkoumá svými vědeckými nástroji a odebere z nich podpovrchové vzorky.
Proto byl sestavován v superčisté místnosti za velmi přísných podmínek, aby se zabránilo jakémukoliv organickému znečištění. A to včetně znečištění stopami lidského života. V případě zanesení na Mars by totiž mohlo kontaminovat vzorky a znehodnotit výsledky.
Po osmnácti měsících integrace a testování ve Stevenage byl nyní rover zapouzdřený a připravený k odeslání z Velké Británie. Jeho další zastávkou bude Airbus Toulouse ve Francii, kde projde čtyřměsíčními intenzivními testy. Ty mají za cíl potvrdit jeho kompatibilitu s operačními nároky a s martovským prostředím.
„Dokončení výroby roveru Rosalind Franklinová při zachování striktních podmínek čistoty je zásadním mezníkem pro celý program ExoMars. Jen díky vysokému nasazení všech zapojených týmů můžeme dnes slavit tento významný moment,“ komentuje ředitel ESA pro pilotovaný a robotický průzkum David Parker.
„Nyní se připravuje na závěrečné kolo zkoušek, které musí proběhnout před tím, než bude rover připravený k letu a zapouzdřený do přistávací plošiny a sestupového modulu, které jej bezpečně dopraví na povrch Marsu.“
Access the video
Testování pro Mars na Zemi
Další kolo testů proběhne na vibračních stolech a v komorách, které budou simulovat širokou paletu vnějších podmínek očekávaných na Marsu. Přístroje roveru musí pracovat v prostředí, které je mnohem drsnější, než pozemské. Rosalind Franklinová například může očekávat teploty až mínus 120 stupňů Celsia vně roveru nebo mínus 60 stupňů Celsia uvnitř. Stejně tak musí být schopen pracovat v tlaku odpovídající jediné setině pozemského, navíc v atmosféře bohaté na oxid uhličitý.
Souběžně se sestavováním kompletu sondy skládajícího se z přeletového modulu, sestupového modulu, povrchové vědecké platformy a vlastního roveru projde jeho replika zkouškami, které mají prokázat připravenost na osmiměsíční cestu k Marsu.
Minulý rok úspěšně absolvoval „strukturální a termální model“ roveru testovací kampaň zaměřenou právě na působení vnějších vlivů. Počátkem letošního roku provedla sérii zkoušek analytická laboratoř, která bude zpracovávat a následně provádět rozbor vzorků uvnitř roveru. Ty ověřily, že mechanismy a přístroje budou během vědeckých operací dodávat očekávané výstupy i v těžkých podmínkách mise.
Mise se připravuje na start na ruské raketě Proton-M v rámci startovacího okna od 26. července do 13. srpna 2020. K Marsu dorazí v březnu 2021.