Průmysl se zapojuje do projektu evropské planetární obrany

Hera – pojmenovaná po řecké bohyni manželství – bude společně se sondou NASA s názvem Double Asteroid Redirect Test (DART), prvním pokusem lidstva o kontakt s binárním systémem asteroidů, což je dosud málo probádaná kategorie, do níž patří zhruba 15 % všech známých asteroidů.

Smlouvu dnes podepsali Franco Ongaro, ředitel ESA pro technologii, inženýrství a kvalitu, a Marco Fuchs, generální ředitel německé vesmírné společnosti OHB, která v konsorciu Hera zastává pozici hlavního dodavatele. Podpisová ceremonie se odehrála v německém centru ESOC, které bude ESA po spuštění mise Hera v roce 2024 využívat jako řídicí centrum.

Hera je evropským příspěvkem k mezinárodnímu projektu planetární obrany s názvem Asteroid Impact & Deflection Assessment (AIDA), na kterém společně pracují evropští a američtí vědci. Plavidlo mise DART, které bude vypuštěno v červenci 2021, nejdříve provede kinetický náraz do menšího z obou těles. Hera se následně pustí do podrobného výzkumu, aby tento velkolepý experiment proměnila v dobře prozkoumanou techniku odklonu asteroidu, kterou lze opakovat.

Hera, která má velikost psacího stolu, rovněž využije řadu inovativních technologií jako autonomní navigace kolem asteroidu (obdoba moderních bezpilotních automobilů na Zemi) a zároveň bude sbírat důležitá vědecká data, která výzkumníkům a plánovačům budoucích misí pomohou lépe chápat složení a struktury asteroidů.

Hera rovněž vynese do vesmíru první evropské cubesaty (miniaturní satelity složené z kostek o hraně 10 cm), jejichž úkolem je průzkum asteroidu zblízka, a pomocí radarových vln se dokonce podívají pod povrch asteroidu. Uplatnění zde najde aktualizovaná verze radarového systému, který ESA již využila při misi sondy Rosetta.

Po svém vypuštění, které je naplánováno na říjen 2024, se Hera vydá k binárnímu systému Didymos, jenž sestává z blízkozemních planetek. Kolem hlavní planetky o průměru 780 metrů obíhá měsíc o průměru 160 metrů (což odpovídá velikosti Cheopsovy pyramidy v Gíze), který byl v červnu 2020 formálně pojmenován Dimorphos.

V září 2022se odehraje kinetický náraz sondy DART do měsíce s cílem změnit jeho oběžnou dráhu a vytvořit obří kráter. Tento satelit čeká unikátní osud: jedná se o vůbec první vesmírné těleso, jehož oběžné a fyzické charakteristiky budou úmyslně pozměněny lidským zásahem. Hera se k blízkosti dvouplanetky dostane koncem roku 2026 a bude tento systém zblízka sledovat alespoň šest měsíců.

Mise Hera bude řízena z centra ESOC v německém Darmstadtu, kde sídlí také nový program ESA pro vesmírnou bezpečnost, jehož je Hera součástí.

Podepsaná smlouva pokrývá celý vývoj, integraci a testování satelitu Hera včetně systému pokročilého řízení, navigace a ovládání (GNC). Zakázky na dva cubesaty, které budou na palubě sondy Hera, i vývoj potřebných technologií již běží.

Hera: ESA’s planetary defence mission
Access the video

Evropští partneři mise Hera

Kontrakt byl zadán konsorciu, v jehož čele stojí společnost OHB System AG se sídlem v Brémách.

Mezi 17 členskými státy ESA, které jsou zapojeny do projektu Hera, stojí v popředí Německo. To má na starost celkový návrh a integraci vesmírného plavidla Hera, hlavní navigační kamery, nádrže, pomocné raketové motory, vysokoziskovou anténu, reakční kola a velkokapacitní paměťovou jednotku.

Česká republika nese odpovědnost za celkovou strukturu satelitu, software, který bude vydávat pokyny přístrojům na palubě, nezávislou validaci softwaru a zařízení pro pozemskou podporu pro účely testů před vypuštěním satelitu. Dále zajišťuje komponenty pro nízkofrekvenční radar cubesatu Juventas a software pro zpracování dat na druhém cubesatu APEX.

Itálie řídí výrobu napájecích a pohonných subsystémů a poskytuje vesmírný transpondér, který umožní experiment spoléhající na radiové vlny. Vedle toho Itálie odpovídá také za cubesat, který bude sondovat prach a minerály. Ten byl pojmenován podle nedávno zesnulého uznávaného profesora a předního výzkumníka asteroidů Andrey Milaniho.

Belgie vyvíjí palubní počítač a software sondy Hera, které budou mozkem vesmírného plavidla, a také jednotku pro regulaci a distribuci energie, která představuje srdce elektrického subsystému. Belgičtí specialisté rovněž spolupracují s Japonskem na vývoji termálního snímače a na zřízení operačního centra pro cubesaty v ESA/ESEC.

Lucembursko se ujalo vývoje cubesatu Juventas, který bude obsahovat radar, a mezisatelitního komunikačního systému, díky němuž budou oba cubesaty komunikovat se Zemí prostřednictvím inovativní sítě, v níž bude přenos dat zajišťovat Hera.

Portugalsko a Rumunsko vyvíjejí laserový výškoměr, který bude poskytovat zásadní informace pro autonomní navigační funkce. Rumunsko vedle toho vyvíjí jednotku pro zpracování snímků, kabelové svazky a elektrické testovací zařízení (a rovněž pomáhá s vývojem GNC).

Španělsko pracuje na vývoji systému pokročilého řízení, navigace a ovládání (GNC) a vesmírného komunikačního sytému. Poskytne také gravimetr pro Juventas.

• Rakousko pomáhá s analýzou a zpracováním dat mise.
• Dánsko se podílí na vývoji cubesatu Juventas a vzdálené koncové jednotky.
• Francie zajistí pro Juventas nízkofrekvenční radar a optické přístroje pro sledování hvězd. Podílí se také na plánování operací přístrojů v cubesatech a trajektorií v blízkosti asteroidů.
• Maďarsko se zapojilo do vědecké kalibrace kamer.
• Nizozemsko vyvíjí nový systém pro vypuštění cubesatů a poskytne sluneční senzory.
• Švýcarsko pracuje na strukturálních prvcích a mechanismech pro seskupení solárních panelů.
• Finsko zajistí pro druhý cubesat multispektrální snímač a palubní vybavení. Poskytne také jednotku pro zpracování dat.
• Polským příspěvkem jsou antény pro nízkofrekvenční radar cubesatu Juventas.
• Irsko pracuje na inovativní inerciální měřicí jednotce pro plavidlo Hera, která usnadní navigaci ve vesmíru.