Jde o dopadový kráter na Marsu, nebo o supervulkán?
Na snímcích pořízených sondou ESA Mars Express je vidět na Rudé planetě kráter pojmenovaný Ismenia Patera. Jeho původ přitom zůstává záhadou: jde o stopu dopadu meteoritu na povrch, nebo může jít o pozůstatky supervulkánu?
Ismenia Patera, což latinsky znamená „plochá mísa“, se nachází v oblasti Arabia Terra na Marsu. Jde o přechodovou oblast mezi severní a jižní částí planety s obzvláště zajímavým povrchem.
Topograficky je Mars jasně rozdělený na dvě části: severní nížiny a jižní vysočiny, které mají výšku několik kilometrů. Původ či důvod tohoto rozdělení je klíčovým bodem zájmu studujících Mars. Hypotézy o vzniku masivního rozhraní zahrnují masivní jednorázový dopad velkého tělesa, několik dopadů po sobě nebo dávnou deskovou tektoniku, jakou můžeme pozorovat na Zemi. Ale jasnou odpověď zatím neznáme.
Kráter Ismenia Patera má nějakých 75 kilometrů v průměru. Jeho střed je obklopený kruhem hor, kvádrů a kusů horniny, které se sem zřejmě dostaly v následných blízkých nárazech meteoritů.
Hornina vyvržená při těchto událostech také vytvořila malé prohlubně, které je možné pozorovat v samotném kráteru Ismenia Patera. Koryta a kanály se vlní od okraje kráteru na jeho dno, které je pokryté plochými ledovými oblastmi: ty vykazují znaky stékání a pohybu. Pravděpodobně jsou podobné horským ledovcům, které se v průběhu doby a díky suchému klimatu časem zpevňují.
Snímky pořídila 1. ledna letošního roku sonda Mars Express s pomocí stereoskopické kamery s vysokým rozlišením. Samotný automat přitom krouží kolem planety už od roku 2003.
Podobné detailní snímky ve vysokém rozlišení vrhají světlo na různé aspekty Marsu. Například jakým způsobem se kdysi zformovaly útvary na jeho povrchu a jak se za milióny let od té doby změnily. A právě toto je klíčová otázka týkající se Ismenia Patera: jak vůbec tato prohlubeň vznikla?
Existují nejméně dvě hlavní hypotézy. Jedna kráter spojuje s potenciálním meteoritem, který se s Marsem srazil. Usazeniny a led následně zaplnily kráter, pak se rozpadly a vytvořily onu roztrhanou a nerovnou krajinu, kterou dnes vidíme.
Druhá předpokládá, že spíše než o meteorický kráter jde v případě útvaru
Ismenia Patera o sopku, která měla katastrofickou erupci. Při ní vyvrhla velká kvanta magmatu do okolí a následně zkolabovala sama do sebe.
Sopky, které při jedné erupci přijdou o takto velké množství materiálu, se nazývají supervulkány. Vědci zatím nejsou jednotní v tom, jestli na Marsu existovaly nebo ne. Planeta je ovšem známá jako domov početných masivních sopečných struktur včetně známé sopky Olympus Mons. To je největší kdy objevený vulkán ve Sluneční soustavě.
Oblast Arabia Terra také vykazuje známy toho, že zde bývaly starodávné a dlouho aktivní sopky. Také další kandidát na supervulkán, Siloe Patera, se nachází v oblasti Arabia Terra.
Některé vlastnosti povrchových útvarů v Arabia Terra odkazují na sopečný původ: například nepravidelné tvary, nízký topografický profil, relativně vyvýšené okraje nebo chybějící vyvržený materiál, který by se měl nacházet kolem dopadového kráteru.
Ovšem některé z těchto útvarů a jejich nepravidelné tvary mohou být též spojovány s dopadovými krátery, které se v průběhu času působením vnějšího prostředí změnily.
Další data o interiéru a podobě Marsu pod povrchem nám pomohou prohloubit znalosti o útvarech, jako je Ismenia Patera. Tím odkryjeme další část z komplexní a fascinující historie planety.