Sonda BepiColombo je připravena na dlouhou cestu
Po sérii testů provedených přímo ve vesmíru v uplynulých pěti měsících zakončila společná mise ESA a JAXA komisní fázi svého letu a nyní je připravena na operace, které bude provádět během dlouhého přeletu. Následně pak i na průzkum planety Merkur.
Mise BepiColombo zahájila svoji sedmiletou cestu k první planetě Sluneční soustavy dne 20. října 2018. Odstartovala na palubě rakety Ariane 5 z evropského kosmodromu v Kourou (stát Francouzská Guayana).
Po úspěšném startu a oživení (skončilo 22. října) byla zahájena série komisních aktivit. Během nich byly prověřeny jednotlivé přístroje, pohonný systém a další vybavení automatu. Tato fáze skončila 16. prosince.
A 26. března 2019 konstatovala revizní komise, že veškeré zjištěné kapacity a schopnosti dosáhly požadavků definovaných před startem.
„Jsme nadšeni z výkonů sondy BepiColombo a pyšní na práci všech týmů, které dokázaly takto náročnou misi proměnit ze snu v realitu,“ komentuje projektový manažer mise BepiColombo v ESA Ulrich Reininghaus.
Tím došlo nejen k formálnímu ukončení komisních aktivit, ale také k zahájení rutinních operací. Na ně se nyní zaměří řídicí tým, který již zahájil přípravu na první planetární gravitační manévr v příštím roce.
„Sonda BepiColombo úspěšně prošla kontrolou technického stavu a nyní je oficiálně operační,“ vysvětluje letový manažer v ESA Patrick Martin.
Mise se skládá ze dvou sond, které budou navedené na oběžnou dráhu Merkuru: první je MPO (Mercury Planetary Orbiter) vyrobený pod záštitou ESA, druhou MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter) zase dodala japonská JAXA. Kromě toho nyní misi tvoří i přeletový stupeň MTM (Mercury Transfer Module) dodaný ESA, který má obě sondy dopravit k cíli za pomoci elektrického pohonu a gravitačních manévrů u planet: jeden se uskuteční u Země, dva u Venuše a šest u Merkuru. Až poté bude možné MPO a MMO umístit na cílovou oběžnou dráhu.
První „oblouk“, během něhož jsou v činnosti elektrické motory sondy, byl zahájený 17. prosince poté, co došlo k ověření správné činnosti čtyř palubních motorů. Ty mohou pracovat buď všechny najednou, nebo jen po dvou. První „oblouk“ (jak se několikaměsíční fázi činnosti motorů říká, protože jsou funkční po významnou část doby letu kolem Slunce) skončil dle plánu na počátku března. Celkem se chystá 22 podobných dlouhodobých zážehů motorů.
„Elektrický pohon využívající sluneční energii představuje jednu z klíčových výzev této komplexní mise. Jsme proto nadšení z toho, že celý systém je nyní v plně operačním stavu,“ komentuje manažerka letových operací mise BepiColombo Elsa Montagnonová.
Od startu už sonda BepiColombo zvládla překonat 450 miliónů kilometrů, což je něco málo přes čtyři procenta celkové vzdálenosti, kterou musí absolvovat před příletem k Merkuru v roce 2025. Od Země je přitom aktuálně vzdálena 50 miliónů kilometrů a rádiovému signálu trvá tři minuty, než jí dosáhne.
Komisní aktivity všech vědeckých přístrojů proběhly dle plánu a obě části pozemního segmentu – operační i vědecká – jsou připraveny plně zajistit další fáze letu.
„Kromě kontroly stavu, která úspěšně proběhla na všech přístrojích, už některé z nich pracují v plném operačním režimu,“ uvádí projektový vědec ESA Johannes Benkhoff.
V následujících týdnech budou týmy mise BepiColombo řešit některé ze zbývajících problémů a provádět vysokonapěťové kontroly přístrojů. Zároveň se budou chystat na příští významnou událost letu, kterou bude průlet u Země ve vzdálenosti nějakých 11 tisíc kilometrů. Stane se tak 13. dubna 2020.
V říjnu příštího roku pak BepiColombo provede první ze dvou průletů u Venuše (druhý je v plánu na srpen 2021). Tyto nabídnou úžasnou možnost pracovat s některými přístroji souběžně na sondách MPO a MMO a získat tak vědecky cenná data pro další studium této fascinující planety. Bude to ale jen krátká kapitola na cestě k cílové destinaci, k Merkuru.