Odpověď je 42
Čtyřicet dva je odpověď, ale jaká je otázka? Vědci z University of Zurich chtěli zjistit, jak se buňky imunitního systému adaptují na stav beztíže, tak je poslali ve spolupráci s ESA jakou součást experimentu na Mezinárodní kosmickou stanici.
Veškerý život na Zemi se vyvinul v podmínkách gravitace, ale většinou si vede ve vesmíru slušně. Včetně kosmonautů. Během mise na ISS v roce 2015 kosmonautka ESA Samatha Cristoforettiová rozmrazila imunitní buňky savců a umístila je do centrifugy ESA Biolab, která vytváří umělou gravitaci.
Buňky pak byly „roztočeny“, což mělo simulovat různou míru gravitace: od nulové až do stejné hodnoty, jakou cítíme na Zemi. To dovolilo vědcům srovnat vzorky a vyloučit z výsledků další faktory.
„Ačkoliv imunitní buňky byly ve stavu beztíže rozhozené, reagovaly velmi rychle a plně se zotavily za 42 sekund,“ informuje profesor na University of Zurich Oliver Ullrich.
Podobně jako v případě každého jiného dobrého vědeckého experimentu přinesl i tento mnoho nových otázek. Třeba proč buňky savců, kteří nemají žádnou evoluční zkušenost se stavem beztíže, jsou na něj schopné adaptovat se tak rychle. A ať bude odpověď jakákoliv, výsledek testu představuje dobrou zprávu pro budoucí dlouhodobé pilotované lety.
„Je naděje, že naše buňky jsou schopné vypořádat se s nulovou gravitací mnohem lépe, než jsme se dosud domnívali,“ uzavírá profesor Oliver Ullrich.
Výsledky studie byly publikovány v časopisu Nature a jsou k dispozici pod licencí otevřeného přístupu na: http://www.nature.com/articles/s41598-017-00119-6
