Čtyřicet let sledování evropských družic
Před čtyřiceti lety byla družicová sledovací stanice ve Španělsku přidělena do působnosti organizace, z níž se vyvinula dnešní ESA. Od té doby síť pojmenovaná Estrack expandovala do celého světa a dnes je vybavena špičkovou technologií. Je schopná zajišťovat komunikaci s družicemi na nízkých oběžných drahách, putujícími po vzdálených koutech Sluneční soustavy nebo se nacházejících kdekoliv „mezi“.
Pozemní stanice Villafranca del Castillo (Španělsko) byla 19. května 1975 přidělena organizaci ESRO (European Space Research Organisation), aby zajistila podporu budoucích misí ESA. Původně přitom byla postavena pro řízení provozu observatoře IUE (International Ultraviolet Explorer).
Koncem téhož měsíce se organizace ESRO sloučila s ELDO (European Launcher Development Organisation), čímž vznikl základ ESA – stanice Villafranca se zároveň stala jádrem sítě Estrack.
Parabolická anténa o průměru 15 metrů na základně Villafranca od té doby podpořila celou řadu misí: Marecs, Exosat, ISO, Integral, Cluster, XMM či ATV.
K první základně se postupně přidaly další ve Švédsku, Španělsku, Francouzské Guayaně, Belgii a Austrálii. Původní stanice Villafranca se časem stala střediskem ESAC (European Space Astronomy Centre), což je hlavní základna ESA ve Španělsku.
Celosvětová síť
Systém Estrack se rozvíjel s tím, jak se rozšiřovaly potřeby ESA pro zajištění provozu misí vědeckých, průzkumných nebo dálkového sledování Země. Dnes jej tvoří deset pozemních stanic v sedmi zemích, přičemž je řízený ze střediska ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu.
Access the video
Hlavním úkolem stanic systému Estrack je komunikace s kosmickými tělesy, předávání příkazů a přijímání jak vědeckých dat, tak informací o technickém stavu zařízení. Stejně tak získávají „radiometrické“ informace, které pomáhají řídicímu středisku zpřesňovat polohu, trajektorii a rychlost pohybu tělesa.
Sledování je realizováno během všech fází: od LEOP (Launch and Early Orbit Phase) přes rutinní operace až po bezpečné zakončení mise. Estrack má navíc na starosti sledování kosmických raket startujících z Kourou ve Francouzské Guayaně.
Během typického roku zajistí stanice více než 45 tisíc hodin sledování pro více než dvacet misí, přičemž dostupnost služby je vyšší, než 99 procent.
Evropská kapacita pro komunikaci do hlubin vesmíru
V nultých létech tohoto století byla postavena v New Norcia (Austrálie) první ze tří 35metrových antén. Následovala jejich výstavba v Cebreros (Španělsko) a Malargüe (Argentina). Ty využívají nejlepší technologii na světě a umožňují komunikaci se sondami zkoumající planety, sledujícími Slunce nebo se nacházejícími v kritických Lagrangeových bodech soustavy Slunce-Země.
V lednu 2014 síť Estrack přijala signály a poslala příkazy k sondě Rosetta, která se pohybovala nějakých 800 miliónů kilometrů od Země.
Estrack rutinně komunikuje s misemi napříč celou Sluneční soustavou: nejde jen o projekty ESA jako Rosetta nebo Mars Express, ale také o partnerské jako je japonská Hayabusa 2, která směřuje k přistání na asteroidu v roce 2018.
Globální spolupráce
Možnosti sítě Estrack umožní, aby zajistila i podporu misím dalších kosmických agentur ze Spojených států, Francie, Německa, Japonska, Ruska a Číny.
V budoucnu budou tři pozemní stanice modernizované pro práci na ultravysokých rádiových frekvencích, což je nutnost pro zajištění příjmu dat z misí jako BepiColombo nebo Juice. Síť ovšem nezanevře ani na spolupráci s družicemi dálkového průzkumu Země nebo zajišťování kritické fáze LEOP či monitorování startujících nosičů.
Všechno nejlepší, Estraku! A srdečná blahopřání ke čtyřem desítkám let propojování lidí s kosmickými tělesy putujícími k novým břehům lidského poznání.
